Koza Tereza

13. února 2009 v 21:37 | Lucka |  Kozy
Tereza, koza
barva: bílá
věk : 6 let
připuštěná, 4x po kůzlatech
Terezu jsme přivezli už jako dospělou po prvních kůzlatech. Bývalý majitel ji prý dokonce vypiplal na flašce, protože si jako děcko zlomila nohu. Hned na začátku nám dala pěkně zabrat. Žila totiž ve stádě s kupou kámošek a najednou se ocitla tady. Nejdřív se zvědavě rozhlížela po novém boxu, pak sežrala všechno nachystané seno a potom zjistila, že její kolegyně nějak dlouho nejdou a začla se ozývat. Smáli jsme se tomu, jak mečí, koza hloupá. Však večer ti dojde, jak jsi najivní. Jenže najivní jsme byli my. Tereza nepřestala. Mečela vytrvale celou noc. A nejen to, mečela i celý další den i další noc. Jediný rozdíl byl v tom, že přešla od veselého ME-E-É k drsnému, chraplavému MÉÉÉÉ! Ale okolím se to rozléhalo stejně. Za tři dny mě zastavila sousedka. Měla obavu, jestli v lese neřičí jelen. Asi toho taky moc nenaspala, tak jsem ji alespoň uklidnila - jelen to opravdu není. Po třetí noci jsem se v ranním polospánku zděsila : už slyším kozy dvě! Vyběhla jsem na balkon a s hrůzou zjistila, že mé halucinace jsou nejspíš skutečné. Pak jsem nad sebou na balkoně uslyšela vrznout židli. Tereza brzo po ránu vzbudila Helču, která bydlí nad námi. Smířila se s realitou, že už neusne. Vyšla v košili na balkon a po každém žalostném kozím méééé, odpověděla zhora nerudným MEEE! Cítila jsem se vyčerpaná.
Asi za týden, když jme si už mysleli, že Tereza mečet nikdy nepřestane, ztratila hlas. Nocí se rozhostilo blažené ticho. Ze řvoucí kozy se pak stala koza hlídací. Vyhlížela z boxu a ozývala se pouze při každém novém zvuku zvenku. Tak jsme věděli, že jede po ulici auto, letí na nebi letadlo, nebo že někdo jde. Začínalo to být praktické. Už jsme se v mečení skoro vyznali, abychom snadno určili, co nám zrovna vymekává, jenže pak přestala. A od té doby je klid a mečí jenom na jídlo. A je to. Přece nakonec dostala rozum, koza!

Únor
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 corly corly | 18. března 2009 v 20:37 | Reagovat

To je nádhera....ty kozeny ti docela upřímně závidím.Ještě nějaké ovečky k tomu,co?.-)

S Terezkou jste měli zážitky,že?.-))Ale tak hlavně,že je zdravá!.-)A to mečení muselo být srandovní.....-))))

2 Lucka Lucka | Web | 18. března 2009 v 22:49 | Reagovat

Druhý den ráno po probdělé noci už moc srandovní nebylo.

3 Simi Simi | Web | 17. dubna 2009 v 19:58 | Reagovat

Já je prostě miluju!

4 Karoll Karoll | Web | 3. prosince 2009 v 20:54 | Reagovat

první noc s našima kozama šla přežít, protože byly spolu už od začátku. A to taky byla jejich jediná jistota. Nedaly bez sebe ani krok. Funguje to dodnes, i když už ne tak intenzivně- jakmile jedna druhou nevidí, sputí šlílený kravál. I kdyby byly jenom pár metrů od sebe, třeba za rohem...
no a ovce máme taky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.