Můj čas je pouhopouhé prozatím...

5. dubna 2009 v 21:45 | Lucka |  Děti
Velikonoce se kvapem blíží, nastal čas udělat doma trochu pořádek a vymést smetí, které jsme si přes zimu pečlivě naschromáždili. Do tohoto období každoročně spadá také mytí oken, na nichž je již zmiňovaná špína vidět nejlépe. Pro někoho záležitost banální, někdo na to má třeba lidi, pro mě je to vždy běh na dlouhou trať. Mytí oken musím totiž jaksi skloubit s během domácnosti, abych pokud možno nikoho neomezila ani neohrozila. Především nesmí být venku zima ani foukat, aby kvůli mě nikdo neochořel. Každý mívá spoustu plánů, které se s mytím oken často kříží. Ideální stav by byl, kdyby prostě všichni někam nadlouho odjeli, jenže to je utopie.
V pátek odpoledne bylo slunečno, nikde ani větříček, zkrátka počasí ideální. Vašíka se mi podařilo včas v ložnici uspat, takže to vypadalo, že při troše štěstí alespoň hodinku vydrží. Honzík si hrál kdesi v pokojíčku. Elementálové jsou mi nakloněni, nadešla moje chvíle. Čmouhy na okně v kuchyni dnes musí padnout! V duchu jsem si vytvořila jakýsi časový harmonogram, posloupnost mých přesně řízených pohybů, které povedou k jasnému cíli - za hodinu bude kuchyň jako ze škatulky.
S nadšením jsem se vrhla do vyklízení parapetů a sundavání záclon. V mém úsilí mi pomáhaly skládací štafličky. Na mytí jsem si sehnala stříkací pistoli Ultra shiny maximo, práce šla jak na drátkách (promiň, Irone).
Během mého balancování na parapetu přišel z pokojíku Honzík.
"Mami, já nemám bačkory...!"
"Tak se po nich podívej, někde tu být musí."
Dál jsem intenzivně leštila sklo.
"Jenže já je mám u Vašíka pod postýlkou..!"
"Tak si tam opatrně dojdi."
"Jenže já se tam bojim, abych ho nevzbudil."
"Ale já tam teď nemůžu, musíš si tam vlézt sám."
"Jenže já se bojiiiim a chci svý bačkoryyyyy!!!"
Honzík začíná natahovat a mě stoupá tlak.
"Víš co? Tak si běž hrát ven, je tam hezky."
Honzík se rozběhl dolů po schodech. To jsem to vymyslela! Nastříkla jsem na okno novou dávku superlesku.
"Mamíííí, mám si brát šálůůůů????"
Odpovědět nemohu. Když zavolám dolů, vzbudím Vašíka a jsem v koncích.
"Mamíííí, jsi taaaam????"
Koušu se do rtů. Po chodbě dolů po schodech prošla teta Helča. Zřejmě nesla ven prádlo.
"Teto, mám si brát taky šálůůů?"
"Zeptej se maminky."
"A kde je máma?"
Visí v okně! Napadlo mě. Vrzly dveře, v chodbě byl konečně klid. Zase jsem zatočila s několika fleky. Svého plánu jsem se držela dost obtížně, ale děcko v ložnici naštěstí stále spalo. Po shodech se ozvaly další kroky.
"Mamííííí!!!"
Ondrášek mě našel bleskově.
"Teto, co to děláš?"
"Meju okno, už to skoro mám."
" A kde je moje máma?"
Těžko říct. Ptá se člověka, který stojí na schůdkách na jedné noze, v ruce hadr a na čele pot. Ručičky hodin se řítí kupředu.
Nakonec jsem Ondráška poslala ven za Honzíkem (osvědčená strategie).
Tak sláva! Už zbývá jen pověsit záclonu a vrátit kytky na parapet. Vítězství je na dosah. Jenže právě v té chvíli se ozývá z ložnice:
"Mááámááá!!!"
Tak nic. Pokračování příště.


A tady jsem náhodou našla zpívat chlapečka, který má zřejmě úplně stejný problém jako naši kluci. To jsem ráda, že v tom nejsou sami.
(Doporučuju nahoře si ztlumit blogovou hudbu.)


(Zdroj : You Tube)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Slávek Slávek | Web | 5. dubna 2009 v 22:33 | Reagovat

..a kde je nějaká hodná teta, která by mi umyla okna?:-)))..vlastně přemyla, protože ta naše Boženka už umyla, ale jak jsme teď zabíjeli..může začít znovu:-)))..čím to je, že na skle je mastnota tak vidět..a kdo po těch oknech hamtal???:-)))

2 Lucka Lucka | Web | 5. dubna 2009 v 22:38 | Reagovat

Zabijačka to je prevít! To ta vám zmastila okna! (Jestli ovšem nenačuhovali dovnitř sousedi...)

3 Eva* Eva* | Web | 6. dubna 2009 v 12:43 | Reagovat

Já teď, co používám Clin, nebo jak se to jmenuje skla vůbec neleštím. Používám jen stěrku a lesknou se jedna báseň..

4 Vlasta Vlasta | Web | 6. dubna 2009 v 18:48 | Reagovat

A to já ještě okna mýt nemůžu, všude mám sazenice paprik, rajčat a muškátů a nechci s tím moc hýbat, tak milá okna musí vydržet špinavá než to všechno vypakuju ven a do skleníku :o)

5 renuška renuška | Web | 6. dubna 2009 v 21:53 | Reagovat

Proč jen to mají mamky malých dětí všude stejný? A proč se tomu směju, když mě to taky čeká, v bleděmodrým? Protože to je život a já doufám, že teď, až budou mít prázdniny, tak se zašijou k telce nebo ven a já budu leštit a leštit až do skonání světa. Spíš mých sil teda.

Ale když zasvítí sluníčko tak nelichotivě, že prozradí každou čmouhu, stejně už nevydržím dýl oponovat, takže slibuji na svou čest, že na velikonoce budou okna fakt čistý. S dětma i bez nich:-D

6 Milan Milan | E-mail | Web | 7. dubna 2009 v 0:41 | Reagovat

Jo, takhle to u nás doma chodí. Nejníc úsilí dá udělat si čas a prostor. Hrůza!

7 Lipetka Lipetka | Web | 7. dubna 2009 v 23:41 | Reagovat

U vás je pořád veselo, i když to chce pevné nervy. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.