Berounkou Oty Pavla

25. srpna 2009 v 10:42 | Lucka |  Cesty
Ve čtvrtek jsme konečně podnikli dlouho slibovanou výpravu na Berounku. Naše plány několikadenního výletu se během léta postupně rozplývaly až nakonec zmizely úplně. Konečně se našel alespoň jeden den, kdy byly elementálové nakloněni - strejda měl volno, děti byly zdravé, nelilo a dokonce jsem našla i hlídání pro Vašíka. Některé z těchto elementů se ještě ráno třásly v základech, ale vše se nakonec zdárně vyřešilo a my mohli vyrazit ve složení já - strejda - Honzík - Ondra.
Autem nás děda pěkně pohodlně dovezl do Skryjí k řece a kluci se hned vrhli na nafukování člunu. Moc dlouho jim to nevydrželo, ale strejda to ochotně dotáh. Naložili jsme pár zavazadel, kluky a už jsme jeli!
Berounka tu byla trochu kalná. Kolem nás často z vody vyskakovaly ryby, které hladově chytaly hmyz kroužící nad hladinou. Taky tu létalo hodně vážek, dost krotkých, aby nám sedaly na klobouky a potkávaly jsme zvědavé kachny i prchající užovku.

Kachny a ranní rozcvička

Sluníčko svítilo, na nebi ani mráček, kluci byli nadšeni. Já měla radost, že jsem nic nezapomněla ani po osmi letech, kdy jsem pádlo téměř nevzala do ruky (pominu-li loňsou pidiprojížďku). Krásně jsme s člunem proplouvali peřejemi. Dokonce i Honzík se za krátkou chvíli naučil předem upozorňovat na kámen skrytý pod hladinou, který prozradí jen nenápadná vlnka nad ním. Vodácké základy zdá se rychle pochytává...já a strejda jsme po cestě vyprávěli legrační vodácké historky.

Berounka

Pár zatáček, nějaká peřejka a už jsou tu Obrovy boty! Tahle historka se klukům zvlášť líbila - obr zkameněl, uhodil do něj blesk, zřítil se do vody, zbyly jenom boty. Kousek za skálou je ještě v řece pár balvanů, které kluci identifikovali jako smotané ponožky, maxiponožky. Ještěže je paní obrová vyprala!
Rozhovor:
Ondra: "Tatí, a kde je teď ta paní obrová???"
Strejda: "No...asi pere další ponožky!"
Honzík: "A jak dlouho je bude ještě prát?"
Strejda: "Dlouho! Víš co to dá za práci takováhle ponožka??? Nejmíň deset let!"
Ondra: " Paní obrová nemá pračku?"
Strejda: "To by musela být teda obrpračka...takovou jsem rozhodně nikde prodávat neviděl Myslím, že to pere ručně...!"

Obrovy boty

V této části řeky si nelze nevzpomenout na spisovatele Otu Pavla, který Berounce věnoval mnoho svých knížek. Proto jsme taky navštívili muzeum na břehu řeky. Honzíka zde pochopitelně nejvíc zaujaly rybí trofeje na zdi. Přívoz před domkem Oty Pavla funguje stejně jako před lety a na zazvonění lodička převáží pocestné z jednohu břehu na druhý. V době naší návštěvy převážela převoznice Líza, kterou maminka několikrát volala k obědu. Jelikoš bylo u břehu pořád dost lidí, nakonec se šla Líza najíst a převážet šla místo ní maminka.

Přívoz

Muzeum Oty Pavla

Dali jsme si malou svačinku a opět vypluli. Tahle krajina je pastva pro duši, jinak se to zkrátka nedá nazvat. Vyfotit to lze jen stěží. Z knížek Oty Pavla to na vás dýchne. Nejlepší je ovšem vzít člun a vyrazit sem.
Před námi už hučel Bránovský jez. Za těch osm let se dost změnil, ani bych ho nepoznala. Chtěli jsme se tu vykoupat, ale kameny dost klouzaly, proto jsme to ještě o chvilku odložili. Sluníčko už hodně připalovalo, strejdovi se vykreslovala záda. Měl na nich batiku, protože si jen ledabyle namazal záda krémem.

Bránovský jez

Náš člun u Bránova

A nakonec došlo o kousek dál i na to koupání. Bylo takové horko, že bychom bez něj stejně nepřežili. Honzík skočil do řeky hned za mnou, ale Ondra se bál a nechtěl udělat krok bez plovací vesty. Vody v těch místech moc nebylo, takže by kluci pohodlně dosáhli nohama na dno. Jenže Ondra v plovací vestě zkrátka nemohl. Vznášel se na hladině jako měchuřina a vřeštěl, protože ho neustále proud někam odnášel. Nakonec se nechal přemluvit a sundal si ji, ale od člunu se stejně nehnul.

Koupáníčko

Minuli jsme i místo, kde jsme s klukama zkusmo trénovali loni. V té době tu bylo dost mělčinek a ostrůvků. Honzík se na ně těšil, jenže letos se ukázalo být o hodně víc vody než loni. Všechny ostrůvky byly pod vodou. Naštěstí jsem Honzíka předem upozorňavala, že se řeka každým rokem mění a že uvidí na stejných místech zcela něco jiného než by čekal, takže to nakonec skousl.
V kempu Višňová jsme si koupili pivo. Kluci chtěli zmrzlinu, jenže prodavač zmrzlinář kamsi zmizel. Čekali jsme na něj, ale pak jsme to vzdali a jeli dál. Mohla by na nás padnout tma.
Naše cesta končila v Roztokách. Celkem jsme tedy ujeli asi 12 km. Měli jsme s dědou předem smluvené místo setkání u hospůdky. A tady se opět ukázala být platnou má výstraha o nečekaných změnách řeky. Minuli jsme roztocký jez a já marně pátrala po známém kempu a cestičce od něj do Roztok. Hlavu jsem si mohla ulomit, kemp nikde. Dokonce ani mohutné stromy nad ním jsem nějak nenašla...Na druhém břehu v jiném kempu jsem se ptala pocestného: "Támhle, myslíte???" ukázal na metrové kopřivy přes řeku ,"tam kemp možná i byl...ale určitě nebyl tady, co teď stojím já!"
Pocestný filuta! Cestičku jsme nakonec našli. Cestičky k hospodě mají totiž devět životů, pokud je má i ta hospoda.
V Roztokách si kluci dali tu slíbenou zmrzlinu. I my si dali zmrzlinu. Zfoukli jsme člun, zazvonil zvonec a výpravy byl konec. Ale někdy si to zopákneme. :-)

Mňam!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Míra.P Míra.P | Web | 25. srpna 2009 v 11:50 | Reagovat

Doufám že se do těchto míst taky někdy podívám protože Otu Pavla mám rád a Berounku taky.Letos už jsme byli kousek odtud a na příští rok plánujeme vodu tak se tam asi mrknem.Spali jsme v kempu Třešňová 1 a to už je kousek. :-)

2 Lucka Lucka | 25. srpna 2009 v 11:55 | Reagovat

[1]: Hihi,ty jsi jak ti kluci. Kemp se jmenuja Višňová 1 a fotky Koupáníčko jsou právě z něj.  :-D Pivo tam mají dobré!  8-)

3 Míra.P Míra.P | Web | 25. srpna 2009 v 12:48 | Reagovat

[2]: No vidíš jakej jsem popleta. :-D Když já mám raději ty sladké třešně než kyselejší višně no. ;-)

4 Jarka Jarka | E-mail | Web | 25. srpna 2009 v 14:08 | Reagovat

U Berounky je krásně a prožili jste s klukama bezva den. Já ještě po řece nikdy neplavala a v tom nafukovacím člunu bych to docela zkusila, vypadá jako nepřevrhnetulný! A teď, když koukám na kluky, mám chuť i na toho nanuka.  ;-)  :-P

5 Cherees Cherees | Web | 25. srpna 2009 v 14:09 | Reagovat

Tyjo těmja fotkama si mě naladila na letní projíždku :D Nanuka bych si taky dala :D ;-)

6 ViK ViK | 25. srpna 2009 v 18:43 | Reagovat

Já si pádlování vyzkoušel zatím dvakrát a moc na to vzpomínám. Je krásné, kolébat se na vodě a prohlížet zelené břehy  :-) Ale do peřejí bych si teda netroufl. Od Oty Pavla mám několik knížek, ovšem přečtené jen něco málo. Dostal jsem chuť některou z nich otevřít  :-)

7 Lucka Lucka | 25. srpna 2009 v 19:12 | Reagovat

[4]: Jarko, je to pohodička, ale i člun se dá potopit. Znám ze své zkušenosti.  :-D
[6]: Viku,na Berounce jsou ty peřeje takové spíš pro legraci. Ale občes se najde schovaný šutr mizera. Ten se pak pozná podle toho, že hraje všemi barvami. To jsou pozůstatky jeho obětí lodí.  ;-)

8 Lena Lena | Web | 25. srpna 2009 v 20:08 | Reagovat

Luci,díky za krásné a poutavé vypravování a fotky...já tento kraj znám pouze z knížek Oty Pavla. Jak ale vidím, je to opravdu kraj plný přírodních krás, které lákají k podniknutí těch nejdobrodružnějších cest.Musel to být obzvlášť pro kluky nezapomenutelný výlet...

9 Lucka Lucka | 25. srpna 2009 v 20:15 | Reagovat

[8]: Leno, oni Otu Pavla zatím moc nechápou. Brali to jako Cestu do pravěku... :-D

10 mariaa mariaa | Web | 25. srpna 2009 v 21:22 | Reagovat

pekne fotky :-)

11 brabi brabi | Web | 25. srpna 2009 v 22:27 | Reagovat

Určitě to byl krásně strávený den, taky by se mi to líbilo. :-)

12 Zygy Zygy | 25. srpna 2009 v 23:00 | Reagovat

Prima výlet. Pohodička z vás jen sálá. :-)

13 AjA AjA | Web | 25. srpna 2009 v 23:58 | Reagovat

a ja si vzdycinky myslela, ze obri chodi bosi! :-O protoze i Yetti chodi bez bot, a Hugo z hor taky :-O

ted mi normalne uplne spadla celist :) ze obri muzou taky nosit ponozky :) a dokonce si je i prat ;)

ucitelka se ve me nezapre: jsem nadsena, ze vidim u kluku vesty... tuhle jsem se na vode vztekala nad rodinkou, ktera si to svistela na jezu bez vest, a vyklopili se... dost husty zazitek, nastesti se podarilo vsechny ve zdravi vytahat ...

14 Slávek Slávek | Web | 26. srpna 2009 v 6:49 | Reagovat

:-)perfektně strávený den..a zakončený v útulném místě..hospodě:-D..na berounku jsem dost často jezdil..nejen v létě, ale hlavně o jarních povodních..na kajaku to bylo hotové ElDorádo:-D

15 Marie Marie | Web | 26. srpna 2009 v 8:42 | Reagovat

Lucko, tak teď tiše závidím. K Berounce jsem jezdila jako malá na pionýráky a už tenkrát se mi zdála tahle řeka neuvěřitelně krásná. Moc hezký fotky,bezpochyby pro kluky úžasný zážitek. :-)

16 Eva* Eva* | Web | 26. srpna 2009 v 9:05 | Reagovat

Taky jsem nikdy v takovém člunu neseděla a už vůbec nesjížděla žádnou řeku. Musel to být úplně bezva den, podle těch krásných fotek...

P.S. Pamatuju, že když jsem byla malá, táta nám nafoukl nějakou starou obrovskou duši z traktoru a s bráchou jsme na ní blbli..

17 babča babča | Web | 26. srpna 2009 v 10:23 | Reagovat

:-D to naši pošuci jak byli malí se v neckach pokoušeli proplout mistní škarpu co se ji říká potok,nabrali vodu ztroskotali a babička byla bez necek,asi před dvouma rokama jsme byli na slovensku v pieninách a tam sme na jakýchsik vorech sjížděli dunajec byl to teda super zážitek,byla jsem místy z toho pěkně podělaná :-D

18 cracatit cracatit | Web | 26. srpna 2009 v 11:52 | Reagovat

No, ty pěnivé proudy na Slovensku musely být fakt odvážný sjezd, docela bych si to dal líbit, ale radši s vestou. Člověk nikdy neví. Na Berounce jsem ještě nebyl, moc vodu nevyhledávám, ale z článku to tam musí být určitě pekné, Otu Pavla mám docela rád.

19 Lucka Lucka | 26. srpna 2009 v 18:48 | Reagovat

[13]: Ajo, jestli obři  chodí bosi, čí jsou pak probůh ty boty?  O_O
A k těm vestám - už se mi podařilo i člun potopit pod jezem, takže žádná frajeřinka... ;-)
[14]: Slávku, na kajaku o povodních jsi mě nepřekvapil. Jednou jsme stanovali na plácku společně s místní vodáckou smetánkou. Taky vyprávěli, jak se ze stanu prohrabávali sněhem.  :-D Myslím, že v únoru, březnu těch vodáků tolik nejezdí...možná se spolu budete i znát.  :-?
[16]: Evo, duše je taky super! Ale občas je od ní člověk jako komeník.  :-D
[17]: [18]: Babčo a Cracatit - posílám vodácké AHOOOOJ!!!

20 Hanča Hanča | Web | 26. srpna 2009 v 19:33 | Reagovat

Super výlet :-)

21 cracatit cracatit | Web | 27. srpna 2009 v 1:13 | Reagovat

Jasně, ahooooj! Vrací se ozvěnou zpátky a díky za komentář na blog. Dostal jsem se sem nedávno náhodou a díky článku o jízdě na koních se mi tady zalíbilo, je mi to tu nějak blízké, tak se pořád vracím a čekám, co tu zas objevím příště. Mimochodem je tu asi víc takových, jak se koukám na hustě okomentované články (obvykle 15 - 20 komentářů u jednoho). Fakt pěkné.

22 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 27. srpna 2009 v 8:24 | Reagovat

Tohle musel být fakt parádní výlet!!!

23 Janah Janah | Web | 27. srpna 2009 v 13:17 | Reagovat

Ahoj, jsem ráda, že jsi navštívila můj web, protože díky tomu jsem objevila ten tvůj, pohodový. A navíc my nenáctileté musíme držet spolu.   ;-)

24 kriza kriza | Web | 27. srpna 2009 v 17:50 | Reagovat

K RUBRIKÁM: Já bych řekla že děti jsou víc než koníčky, to je celej život, takže ze stávajícího rozdělení bych je dala spíš do deníčku, ale je fakt že to je dost silné téma, aby dostalo svou přihrádku, snad se časem najde víc blogujících maminek do klubu :-)

25 renuška renuška | Web | 27. srpna 2009 v 20:53 | Reagovat

V těchto místech jsem nikdy nebyla, a na rovinu, hrozně se bojím sjíždět řeky. Ale příští rok možná s přáteli, se kterými jsme letos byli na Rozkoši vč. dětí na řeku vyrazíme. Už teď se učím polykat andělíčky:-D
A Tvé povídání bylo moc milé a příjemné, prostě ideálně dovolenkové, plné pohody a nadšení.

26 AjA AjA | Web | 28. srpna 2009 v 11:50 | Reagovat

[19]: no přeci mojeeeeeee :D

27 Lucka Lucka | 28. srpna 2009 v 19:09 | Reagovat

[26]: Ajo, s tvojí nohou bych se teda nechtěla setkat!!!  [:tired:]

28 adl250 adl250 | 28. srpna 2009 v 21:38 | Reagovat
29 Lucka Lucka | 28. srpna 2009 v 22:11 | Reagovat

[28]: Nepros, klikat nebudu!  8-)

30 mstajer- Míla a Helča mstajer- Míla a Helča | Web | 28. srpna 2009 v 23:15 | Reagovat

V Pieninách jsem kdysi byla na škole v přírodě a po Dunajci se jezdí na pltích a řidiči jsou pltiari.Aspoň nám to říkali pltiari na Váhu, když jsme na pltích jeli.A jaké měli klobouky, s širokou krempou nebo úzkou krempou?
Hezký den 8-)

31 leni leni | Web | 28. srpna 2009 v 23:49 | Reagovat

Ahoj Lucko, hrozně obdivuju, jak zvládáš rodinku (a ještě takovou nekomerční, žádné - posadím děcka k telce a půjdu si po svým...), hospodářství (miluju kozy!) a vůbec. Moc se mi líbí tvůj optimistický přístup k životu.
Ten výlet vypadá moc dobře. Knížky Oty Pavla patří k mým oblíbeným, počasí vyšlo, co víc si přát? Snad ať vám to vydrží   ;-)
P.S. ten adl250 dneska řádí snad všude. já jsem ho nahlásila do spam-reportu, protože tyhle reklamy nesnáším.

32 Vlasta Vlasta | Web | 29. srpna 2009 v 21:33 | Reagovat

Musel to být super výlet, hned bych se k vám přidala  :-D

33 petr petr | E-mail | 20. května 2012 v 17:04 | Reagovat

kopů-johnsob)

34 petdr petdr | E-mail | Web | 20. května 2012 v 17:09 | Reagovat

úpkiolns

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.