Rybaříci na zeleném rybníku

15. srpna 2009 v 14:25 | Lucka |  Honzík *02
Na ryby jsem s tátou vyrážela už jako malé děcko. Děda se tenkrát pyšnil vcelku novou výbavou, ale pokud má paměť sahá, nikdy jsme toho na ní moc nechytili. Vlastnil tehdy dokonce pramici na Berounce, což dnes zcela nechápu, protože k loďkám všeho druhu má dnes silnou nedůvěru. Proseděli jsme hodiny u vody, ale kapřík pokaždé zabral zrovna ve chvíli, kdy jsme si vytáhli svačiny a kousli do chleba. Často jsem závistivě poslouchala historky ostatních rybářů, které pro mne byly vždycky sci-fi. Když jsme s tátou odjížděly k vodě, máma trochu bručela a když jsme se vrátili, tak se nám smála. Nikdy jsme toho totiž moc nevezli, byli jsme mezi rybáři takoví rybaříci. Jednou jsme dokonce odložili ruksak do křoví a pak jsme si na něm domů nesli doslova TO, protože v tom křoví už byl někdo tiše před námi.
Někdy jsme lovili taky na třpytku (to se mi obzvlášť líbilo), až jednoho dne skončila při nahazování třpytka vysoko v olši. Táta mě chtěl na strom vysadit, jenže pod ním byla bažina. Při bližším průzkumu jsme zjistili, že tahle olše je takový rybářský vánoční stromeček. Její větve se třpytkami jen blyštily! Jediným světlým bodem v naší rybářské kariéře je vítězné tažení na Lipně, ale to až jindy...


Honzíka zajímají ryby od loňska. Nejdřív je chodil jen krmit k dědovi, pak se je naučil hbitě lapat do síťky, až mu nakonec děda koupil maličký prut. Od jara trénuje rybolov doma na rybníčku. Děda tam má karasy, nějaké líny a teď už i pár kapříků. Včera jsme s Honzíkem po neustálém žadonění vyrazili k velkému rybníku. V tento slavnostní den vytáhl děda svou bezmála třicet let starou rybářskou výzbroj. Mám dojem, že i ten ruksak byl původní. No a já s sebou zabalila svačiny a už se jelo. Naším cílem byl rybník v Tmani, kde není třeba rybářský lístek, jen povolenka.
Nejdřív jsme utopili policajta. (Pro nezasvěcené, policajt je druh splávku) Dlouho jsme ho lovili, ale marně. Policajt šel zkrátka rovnou ke dnu! Ještěže měl v ruksaku náhradníka, takže to nebyla žádná tragédie.
Kolem rybníka sedělo dost rybářů, ale ryby začaly brát až navečer. Překvapil mě Honzík, který vydržel u prutu tři hodiny sedět a vyprávět při tom celou dobu veselé historky ze školky. Jeho zručné zacházení s proutkem mě taky udivilo. Tréninková plocha dědova rybníku nese své ovoce.
U rybníka bylo krásně, i na svačinku došlo. Rybář vedle nás vytáhl nějakou čudlu a naproti přes rybník si někdo odnesl cosi většího. Zkoušeli jsme různé druhy návnady, ale celkově se nic moc nedělo. Nakonec už děda zkoušel i vařenou bramboru, k Honzíkově velké legraci. Vymyslel to totiž tak, že až přijedeme domu, řekneme babičkám, že jsme chytili bramboru! Svému vtípku se Honzík smál, až se za břicho popadal...
Ale konec dobrý, všechno dobré, alespoň plotici jsme navečer vytáhli. Uložili jsme ji do kbelíku s vodou. Honzík nás ihned opravil, že chycená ryba nemá s ploticí nic společného, protože tohle je JITŘENKA. Na vysvětlenou dodal, že JITŘENKA je ryba velmi vzácná, dražší než sumec, tahle by stála alespoň deset tisíc! Navíc tahle je chovná. A kdyby to někdo nevěděl, tak JITŘENKA taky ve tmě fosforeskuje. Prostě jsem usoudila, že je zřejmě z příbuzenstva Zlatých rybek. Možná jsme měli zkusit ji hodit zpátky, třeba by nám splnila tři přání...
JITŘENKA putovala do našeho rybníka, tam jsme ji vypustiil téměř slavnostně. Zařadila se po bok kapříků a línů, našich starousedlíků. Honzík ji pak ještě velebil až do večera a nejspíš i ze spaní.
Taky jsem mu musela slíbit návštěvu rybářských potřeb, aby si mohl koupit nového policajta. Děda se na ten nápad tvařil dost nelibě. Bojí se, že neodoláme a nakoupíme tam ještě další spoustu lákavých věcí. Mohlo by se to stát, znám se a navíc s nadšeným Honzíkem v prodejně...ale jak je to v té písničce: "Pilo by se pilo, keby bolo za co..." Z tohoto důvodu myslím, že nám žádné nákupní eskapády nehrozí. A taky... čím bychom pak chytali další JITŘENKU?

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lena Lena | Web | 15. srpna 2009 v 16:01 | Reagovat

Tak jsem si zavzpomínala jak jsme s tátou chodili jako děcka na ryby. Strašně jsme se vždycky těšili. Někdy jsme měli štěstí a úlovek jsme měli pořádný, ale jindy jsme odcházeli s prázdnou. Na pěkných zážitcích z toho dne, to ale nic nezměnilo. Vždyť chytit takovou ,,JITŘENKU" se jen tak někomu nepodaří...na to je potřeba spousta zručnosti,důvtipu a především fantazie....
Krásný víkend,Lucko :-)

2 Jarka Jarka | E-mail | Web | 15. srpna 2009 v 21:33 | Reagovat

Lucko, prožili jste bezva den u rybníka i na dědovi je vidět spokojenost. Líbí se mi jak se Honzík směje s chybějícíma zubama, tenhle úsměv si pamatuji i u svých kluků! Jitřenka je docela velká, Honzík musel být nadšený!  8-)  :-)

3 Eva* Eva* | Web | 15. srpna 2009 v 21:59 | Reagovat

Lucko, tohle mi připomnělo taťku, byl vášnivý rybář a ty máš kolem sebe samé šikovné kluky.  ;-)

4 Jitka Jitka | Web | 16. srpna 2009 v 8:33 | Reagovat

U vás je stále o zábavu postaráno.Aspoň se děti nenudí a nemají čas na blbiny.Jednou z nich budou zdatní včelaři. Zkušenosti už sbírají od mala a to se jim bude jednou moc hodit.  :-)

5 Miky Miky | Web | 16. srpna 2009 v 9:53 | Reagovat

Já jsem rybář nemehlo. Kamarádi mě vzali na ryby asi třikrát a já nikdy nechytil nic! Honzík je borec a krásnější rybu než je Jitřenka jsem nikdy neviděl. ;-)

6 Marie Marie | Web | 16. srpna 2009 v 10:07 | Reagovat

Lucko, moc pěkné vyprávění o dni ztráveném na rybách.Honzík je kluk šikovný a jistě zněj vyroste řádný rybář. Vzpomínám jak jsem chodila o prázdninách na ryby se svým strejdou. Vždycky mě bavilo pozorovat rybáře jak sedí hodiny a hodiny u vody a ani se nehnou. A Jitřenka je opravdu ta nejvzácnější ryba, na kterou by nestačilo ani těch deset tisíc ;-) :-).

7 MirekČ MirekČ | Web | 16. srpna 2009 v 10:47 | Reagovat

Také bych chtěl být rybářem. Literaturu už máme nakoupenou, takže ještě "nádobíčko", školení a zkoušky a počkat si na důchod. :-D

8 Lucka Lucka | 16. srpna 2009 v 11:57 | Reagovat

[7]: Mirku, to je dobrý začátek. Pak ještě něco chytit... :-D
[5]: Miky, cítím s tebou. :-?

Koukám, že se to tu rybáři jen hemží!  :-)

9 werri werri | Web | 16. srpna 2009 v 15:39 | Reagovat

Moc milé čtení. Je krásné když dvě geberace mají stejný zájem či stejného koníčka. Tak přeji hodně dobrých úlovků :-)  :-)

10 KeTYnKa KeTYnKa | Web | 17. srpna 2009 v 7:02 | Reagovat

šikovnej to kluk - jí bych ulovila maximálně hrnec!

Reakce na koment na mým blogu: Jasně že pomáhá ;)

11 babča babča | Web | 17. srpna 2009 v 7:35 | Reagovat

no Luci taky mám doma pár zažraných rybolovců jak chodili do školy měli problém ráno vylezt z pelechu ale na ryby to stávají i ve čtyři ráno O_O sedí tam i dva dny  O_O nebo celou noc jsou to tiší blázni co chytí vyfotí a hodí zpátky do vody :-D  :-D  :-D

12 sucubus sucubus | Web | 17. srpna 2009 v 22:50 | Reagovat

pěkný rybáři, šikovnej kluk

13 mstajer mstajer | Web | 18. srpna 2009 v 2:19 | Reagovat

Jeden můj bejvalej kolega jedzdil na ryby po práci (tak ve dvě ráno), proseděl u řeky celou noc a za svítání jel zase do práce. Natáh se tam do rákosí, poslouchal jak ta voda šumí a vracel se do rachoty spokojenější než mi, co jsme spali pěkně v peřinách.

14 Lucka Lucka | 18. srpna 2009 v 8:26 | Reagovat

[13]: Často sním o tom,jak uteču někam do bažin... :-? Tvůj kolega byl moudrý muž!

15 Míra.P Míra.P | Web | 18. srpna 2009 v 20:18 | Reagovat

Rybařina je moc krásný koníček ale já jsem na něj kvůli včelkám neměl moc čas.
Kdo si počká ten nakonec chytí.krásný plotice a to 40cm dlouhý berou na Hracholuskách kousek od hráze.Táta tam na nich byl s kamarádem a nestačil valit oči. O_O

16 brabi brabi | Web | 18. srpna 2009 v 20:23 | Reagovat

Slíbila jsem kamarádce, že si můžou vylovit z našeho jezírka červené karasy pro jejich syna, kterého tím chtěli při návštěvě překvapit. Máme jich tam od loňska více než potřebujeme. Ale překvapení se nekonalo. Prostě jsou rybky šikovnější, nemáme doma tvého Honzíka:))

17 Kocour Kocour | Web | 5. září 2009 v 10:56 | Reagovat

Dobré. Mrkněte na mé rybářské story.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.