Když se kozy prskaly, ocasama mrskaly

18. listopadu 2009 v 22:08 | Lucka |  Kozy
Čtení s hvězdičkou

A je to tu zas. Přišel listopad a s ním jako každý rok nová kozí sezóna. V praxi to znamená, že se každá slušná koza začne prskat a zkušený chovatel ji musí zavčas pohotově dovézt ke kozlovi.
Kdysi jsem měla obavu, abychom snad něco nezmeškali. V těch listopadových dnech jsme měli Terezu doma několik týdnů, vypadala nadmíru spokojeně, krmila se a zdálo se, že na kozla si hnedtak nevzpomene. Ale má obava byla naprosto zbytečná.

Koza, která se prská, je totiž tak trochu schizofrenik. Na několik hodin se náhle stane někým jiným. Stojí u dveří a jindy tiché zvíře mečí od rána do večera na celé kolo. Chovatel - amatér by si nejspíš pomyslel, že koza má asi ukrutný hlad. Naloží jí velkou kupu snídaně, ale ouha! Koza si sena ani nevšimne. Jen ze zvyku ochutná pár stébel a místo jídla pak celý den korzuje v boxu dokola. To už je každému jasné, že se něco děje, pokud koza zrovna nemá švába na mozku. Pochoduje ráno, přes oběd i odpoledne, neustále si něco mečí a přitom urputně vrtí ocasem. Pokud ji vypustíme do výběhu, zastaví se zhruba uprostřed a potom hledí dlouze a zasněně do dáli. Do toho neustále mečí tu svoji kozí morzeovku a člověk by ji skoro až uvěřil, že se z lesa opravdu co nevidět vynoří kozel velký jak lokomotiva.

Nezbývá než přistavit auto a vyrazit na předem vybranou adresu. Tereza si cestování užívá. Kouká pěkně z okénka, chodci se otáčejí, děti si ukazují, řidiči zpomalují. Z auta koza vyskakuje jako srna a přesně ví, kterým směrem má běžet, neboť kozlů je tu několik a jeden hezčí než druhý. Vrata nám otvírá přívětivý Ukrajinec:
"Ktorého pany chočete?"
Každý kozel má svůj vlastní box. Jakmile se s Terezou přiblížíme, stávají se z nich dravci. Vyskakují proti sobě, hlavama mlátí do mříží a békají na sebe. V okamžiku není slyšet vlastního slova. Poněkud zmateně vybírám kozla, třeba toho, který skáče nejvýš...
Kdo by hledal v kozí lásce romantiku, ten je vedle jak ta jedle. Celá událost je tak prostá, že vlastně ani není co popisovat. Snad jen, že kozel se stává jakýmsi prototypem staročeského čerta. Dupe kolem kozy dokola, vyplazuje jazyk a dělá BELELE - BELELE!!! Koza jen koulí očima. A pak hup a je hotovo. Vlastně by se ani nic důležitého nestalo, nebýt dvou, tří lidských fanoušků, zírajících u dveří.

Ukrajinec se zatváří, jako že je dílo dokonáno. Nikdy tomu nemohu uvěřit a vždycky doufám, že se kozel nakonec ještě vzchopí. Ten ovšem jen potvrdí ošetřovatelovo spokojené mlčení. Teď začíná společenská kozí konverzace, dlouhá, nezávazná... Ta ovšem každého chovatele brzo omrzí a je jasné, že můžeme jet domů. Loučíme se s Ukrajincem a cpeme Terezu zpátky do auta. Z auta je teď biologická plynová komora, ale nezbývá nám, než do ní nastoupit.

Domů je to kousek.
Vyložíme Terezu, Mahulena už na ni v boxu netrpělivě čeká. Kozí konverzace pokračuje.
Mé oblečení putuje rovnou do pračky...
...a já rovnou do vany!
Za pět měsíců uvidíme, co se nám to dnes vlastně povedlo.
Necháme se překvapit.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 staja staja | Web | 18. listopadu 2009 v 22:15 | Reagovat

Moc vtipné. A poučné.

2 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 18. listopadu 2009 v 22:49 | Reagovat

Krásně to popisuješ, se zvířátkama si člověk užije. My jsme kozu nikdy neměli, ale vím od známých, že umí být pěkně paličatá. A to jak se chová když se prská, mi silně připomíná hárající Špagetku :-D - přiblblý výraz, neví co by chtěla, lítá, hrabe, prostě je úplně jiná.

3 AjA AjA | Web | 19. listopadu 2009 v 1:01 | Reagovat

idealni vecernicek, takto pred spanim :D

4 Anna Anna | Web | 19. listopadu 2009 v 10:15 | Reagovat

Kozy jsou strašně veselý a roztomilý zvířata :-) Ale s kůzlátkama bude teprve veselo :-)

5 Janah Janah | Web | 19. listopadu 2009 v 11:53 | Reagovat

Moc jsem se pobavila, ale vím jaké to je, takže jsem moc ráda, že je to bez čichové stopy   :-D  :-D

6 DědaLebeda DědaLebeda | Web | 19. listopadu 2009 v 18:43 | Reagovat

super reklamní poutač pro skokana roku. I s nouzovým řešením v případě nepřítomnosti pána.
---(:-§o)))   ,.DL.

:-D  :-P  :-D

7 M. M. | 19. listopadu 2009 v 19:26 | Reagovat

[4]: Jó kůzlátka, ty jsou dobrý. 8-)
[5]: čichová stopa, čichová stopa! Ráno jsem otevřel dveře u auta a šel do kolen, rychlý nádech a šup dovnitř. První dva - tři nádechy byla hrůza.
Druhý den jsem jel do práce a ejhle, sousedka. Tož, že jí jako svezu. ;-)
Až z děsu ve tváři mně to došlo!
A začalo vysvětlování. "To né já ....   :-D
M.

8 Jarka Jarka | Web | 19. listopadu 2009 v 21:30 | Reagovat

To bylo moc hezké čtení na dobrou noc. A brzo na jaře bodou kůzlátka, juchú už se těším na fotky! A co Mahu, ta nic? ???  :D

9 Janah Janah | Web | 19. listopadu 2009 v 22:58 | Reagovat

Ten dodatek nemá chybu. Sousedka už roznáší, že smrdíš jako kozel  :-D  :-D  :-D

10 Lucka admin Lucka admin | 19. listopadu 2009 v 23:01 | Reagovat

[5]:[7]: Hmmm, čichová stopa je jak šlápota od slona.  :-? Ale vyvane...
[8]: Mahulena zatím mlčí. Je trochu při těle, snad to nebude na škodu... ???

11 Lucka admin Lucka admin | 19. listopadu 2009 v 23:52 | Reagovat

[6]: Dědo Lebedo, s poutačem jsem se do toho tak zamotala, ža jsem ho nakonec raději odstranila. On totiž nebyl můj...a znáš to...

12 Jája Jája | 20. listopadu 2009 v 0:25 | Reagovat

:-D  :-D  :-D  :-D  :-D

13 Eva* Eva* | Web | 20. listopadu 2009 v 17:46 | Reagovat

Lucko hezký večer  :-)

14 brabi brabi | Web | 20. listopadu 2009 v 21:18 | Reagovat

Když jste tak hezky fandili, určitě budou aspoň dvojčátka. V ZOO jsme si hladili kozičky a pěkně naše kluky prohnaly. ;-)

15 Lucka admin Lucka admin | 20. listopadu 2009 v 21:29 | Reagovat

[14]: Hihi, dvojčátka jsou standard. My jedem na trojčata a letos byli málem i čtyřčata.  ;-)
Honzíka Tereza taky převálcovala, ale byl to on, kdo do ní začal trkat... :-?

16 Laluš Laluš | 21. listopadu 2009 v 8:51 | Reagovat

Lucko, děkuju za trefně napsanou připomínku starých časů, kdy jsem taky jezdily za ženichem. Nikdy se neprskaly obě najaednou, ale za kozlíkem musely vždycky jet obě, protože ta osiřelá by to doma sama prostě psychicky nevydržela, byly jednoduše rozmazlený.
A co se týká kozlí vůně, kdo nezažil ... neuvěří. ;-)

17 Eva* Eva* | Web | 21. listopadu 2009 v 16:46 | Reagovat

Lucko, to je jasný, že u vás to hrabání nemá asi cenu, když z dubu vlastně padá listí skoro až do jara.
Pěkný podvečer  :-)

18 Marie Marie | Web | 21. listopadu 2009 v 21:34 | Reagovat

Lucko, zase moc pěkně napsané. Inu když příroda volá, nikdo kozu nezastaví. Držím palce a těším se na kůzlátka. :-)

19 čajovna čajovna | Web | 22. listopadu 2009 v 10:03 | Reagovat

jé... já teda nevím, je-li to k tématu, ale pamatuji se, že když se kozy prskali, vozil je děda ke kozlovi buď na fréze nebo v autě na zadních sedadlech a strašný bylo, že když přijely zpátky, děsně,.... ale děsně..."voněly" kozlem :-D

20 čajovna čajovna | Web | 22. listopadu 2009 v 10:03 | Reagovat

prskaly...pardon.

21 čajovna čajovna | Web | 22. listopadu 2009 v 10:05 | Reagovat

ještě bych uvítala článek o tom, kterak je snadné či nesnadné smýt a vyprat kozlí puch - nějak se tomu říká ne?

Prč...nebo já fakt nevím, ale nemá ten smrádek svůj lidový název???
Marně si ale lámám mozek

22 MirekČ MirekČ | Web | 22. listopadu 2009 v 19:51 | Reagovat

Jednou jsem si nepředloženě jen tak lehce přes ohradu pohladil kozu. Žena mě varovala výkřiky jako, nedělej to, je to kozel! Ale bylo už pozdě. Smrděl jsem pak "prkem" jako cap!  :-D  :-D  :-D

23 Lucka admin Lucka admin | 22. listopadu 2009 v 20:52 | Reagovat

[21]: kozlovi se říká PRČ nebo PRK. Smrad je prčina. Od toho vzniklo i prča (jako sranda) a zprčit robu (každý si přeloží).
Já to vygůglovala!  8-)  :-D
[22]:Jéje, Mirku, tohle se stalo přesně našemu tatínkovi na Točníku! Ještě mám fotku. Pak se myl dětskýma vlhčenýma ubrouskama a nadával, že má nový chlupatý obleček na volantu a bude ho muset doma vyhodit!  :-D  ;-)

24 Veverka Veverka | E-mail | 30. listopadu 2009 v 19:35 | Reagovat

Zdravím,  mám doma kozičku . Teď je jí 10 měsíců.  Přemýšlím, že by se mohla začít prskat. Jsem začátečník. Díky za povídání. To se hodí. Jen mám dotaz, natéká taky kozám ,,kačaba ?  Jako třeba u fenek - koček ???   Díky za rady.

25 Lucka admin Lucka admin | 30. listopadu 2009 v 21:38 | Reagovat

[24]: No, v tomto směru bys toho asi moc nenašla. Ale neměj obavu. Až se začne koza chovat jako blázen, to poznáš. Bude ti mečet i v noci do spaní a pořád vrtět ocasem, když na ni šáhneš. A prostě tak nějak zcvokne... :-D

26 Veverka Veverka | E-mail | 1. prosince 2009 v 7:09 | Reagovat

Aha.  Tak to tu ještě nemáme.  Budem pozorovat dál. Zatím chrní v klidu a mekotá jen jak nás vidí, že chce drbat a leze mi po kapsách, že se tam dycinky cosi najde.  :-) Už se na mrňata těšíme. Chcem si nechat její dceru, tedy pokud se narodí. Mám pocit, že jedné je tu smutno, i když zábavy a rozmazlování má dost.

27 Karoll Karoll | Web | 3. prosince 2009 v 20:36 | Reagovat

pane jo, to mě dostalo. víš, my nejsme chovatelé v pravém slova smyslu. Sousedé, naši známí, dostali ty kozy jako dárek k narozeninám s tím, že je na bečce ugrilují. Ale my jsme si je nechali...

28 Modřenka Modřenka | E-mail | 16. února 2010 v 11:57 | Reagovat

Zdravím,  můžete mi prosím někdo poradit ? Máme doma kozu a je jí rok. Rádi bychom ji nakryli. Ale chci se optat, kdy vlastně koza prská po prvé ?? A jak často ??  Je to pouze jednou ročně a nesmím to tedy prošvihnout ,  či se bude prskat po nějaké době znova ? Pokud by se mi kozlátko narodilo na zimu, naroste stejně dobře a v pořádku jako jarní kůzlátka ?  Děkuji za rady a už se na ně moc těším. Rádi bychom si nechali ještě jednu kozenku. Ta naše je sice Kanálie rozmazlená, ale tak milá, že nechceme, aby jím bylo smutno do zimních dlouhých nocí. Maruška

29 Lucka Lucka | Web | 18. února 2010 v 6:53 | Reagovat

Teoreticky se můžou připouštět už v půl roce, pokud jsou dost narostlé. Říje je na podzim a na jaře (o té ti nic nepovím, míváme připuštěno). Na podzim začíná tak koncem září  nebo v říjnu, trvá asi dva dny a opakuje se po 21 dnech. Takže si po té první říji můžeš další naplánovat a s tím i cestu ke kozlovi. Se zimními kůzlaty zkušenost nemám. Ale kozičky mají být dicinky dvě. ;-)

30 Modřenka Modřenka | E-mail | 19. února 2010 v 12:11 | Reagovat

Děkuji.  To je prima zpráva.  Budu hlídat ocásky.  :-P a snad se terfíme.  Ta jsedna kozička je fakt málo.  Budou dvě určitě. Kozlika mám domluveného, jen se za ním rozjet. Už se na to moc těšíme.  Mám obavy, že si naše ,,opice" čeká na sluníčko. :D

31 Ema Ema | E-mail | 20. února 2010 v 20:52 | Reagovat

Dobrý večer,  Vy si tu tak krásně povídáte.  Pobavilo nás to všechny. My máme doma kozičku jednu. Doatali jsme ji jako svatební dar loni v létě a mám pocit, že je mrňavá. Možná je to můj pocit jak koukám po netu a hledám fotky koz. Poradíte mi prosím jak veliká je klasická bílá - bezrohá koza ?  Zítra změřím tu naši a budu se těšit.  Snad by jste mi i poradili, čím ji krmit, aby dorostla. Jsme tedy kozí začátečníci a hodí se nám každá rada.  Mocděkujeme.  Ema

32 Kitty Kitty | E-mail | Web | 23. prosince 2011 v 11:33 | Reagovat

Teoreticky to vím, aniž jsem přihlížela. Ale takto vtipně popsáno je to svěží a konečně vím, jak na to. Kdybych třeba někdy chtěla kozu... :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.