Balada o kapitánovi, který neopustil svoji loď

18. prosince 2009 v 21:27 | Lucka |  Děti
Konečně u nás napadl sníh, aby mohli kluci vyrazit na kopec s pekáčem. Pokrývka není zatím nic extra, takže v úvahu padl kopec první volby - v tomto případě ten nejbližší, takže zkrátka kozí výběh. Jen pro úplnost, kozenky tráví zimní období převážně doma, proto se do sáňkování dětem plést nemohou. Honzík vyrazil na sníh s pekáčem a Ondra se sněhovým kluzákem, alias lopatou neboli podprdelníkem. Hned od začátku jim stroje z kopce pěkně svištěly, ovšem kluci řízení mistrně zvládali (no...v mezích možností). Zmiňovaný svah má však jednu drobnou nevýhodu. Jelikož jde o výběh, dolní část končí logicky dřevěnou ohradou. Podjet by se to dalo, ale je nutné nestrefit se při tom do sloupku.
Chvilku jsem sledovala, jak ti kluci válí, a když jsem viděla, že mají jízdu pod kontrolou, přestala jsem jim věnovat pozornost. Jenže o patro výš sledovaly kluky druhé oči. Za chvilku seběhla dolů teta Helča, neboť se právem obávala, že se přecejen do toho sloupku nakonec s pekáčem někdo strefí. Nakonec dostala vcelku dobrý nápad - snesla z půdy vyřazenou molitanovou matraci a ještě v igelitu ji opřela o zmiňovaný dřevěný kůl u výběhu. Podtrženo, vyřešeno.
Obě maminky si klidně odešly za svou prací a kluci vesele jezdili dál. Jenže maminky netušily, že Honzík s Ondrou za chvilku vymyslí tu nejúžasnější věc, co se snad vůbec vymyslet dá. Odložili ošoupané pekáče, popadli matraci a společnými silami ji vyrvali až nahoru na kopec. Jak jsem se později dozvěděla, nasedli na ni oba, Honzík dopředu, protože byl kapitán. Odšoupli se a už se řítili šůsem dolů. Matrace v igelitu nabrala ihned pořádnou rychlost a ta zřejmě Ondru sedícího vzadu vyděsila. Jako trosečník na potápějící se lodi, spějící ke své záhubě, opustil palubu skokem do vln (v tomto případě do sněhu). Kapitán Honzík si zřejmě ani ničeho nevšiml a už se řítil na neovladatelném škuneru sám. A právě v tom okamžiku jsem přistoupila k oknu. Srdce jsem měla rázem v krku. Jenže než bych řekla popel, matrace se zastavila. A jak? Právě o ten sloupek. Ránu jsem slyšela i přes zavřené okno. Naštěstí se molitan před Honzíkem ohnul o kůl, takže vytvořil jakýci air-back. Je to k neuvěření, šílenou jízdu odnesl kapitán jen s několikama modřinama a boulí. A maminka aby si dávala hadr na čelo....když někdo dovede dobrý nápad až k dokonalosti, je holt každá rada drahá.

Přikládám ilustrační videjko.
Těch koní tam se prosím neděste. Oni jsou hrozně zvědaví a vždycky okounějí na místě, kde je to nejméně vhodné...



Pozn.
Množí se tu kolem mě spekulace, že vůbec není jisté, kdo byl skutečně ten kapitán. Tak teď už nechápu vůbec nic. Kluci si teď tu hodnost házejí jak horký brambor. Zdá se, že pravda zase chodí v hadrech a pod most půjde spát...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 18. prosince 2009 v 21:51 | Reagovat

Kluci si to teda pořádně užívají.Mají tam opravdový ráj pro takové radovánky. Nojo, maminky musí mít pevné nervy, ale i babičky, náš malý dnes taky zastavil boby o plot. Hlavně když všechno dobře dopadlo.

2 Gandelion Gandelion | Web | 18. prosince 2009 v 22:03 | Reagovat

Nádhera! A boule, ty se zahojí! :-)
Hlavně, že si to kluci užili.
My se chystáme na sníh zítra, tak jsem zvědavá, jak dopadneme, kopec totiž nekončí ohradou, ale pořádně hustým maliním ;-)

3 Žirafka Žirafka | Web | 19. prosince 2009 v 10:56 | Reagovat

No právě že já jich taky nemám 500. A právě že to nechápu :D já jich mám asi 50 a to jsou spolužáci ;-)

4 Žirafka Žirafka | Web | 19. prosince 2009 v 10:56 | Reagovat

Jako z základky a gymplu :D

5 pupek pupek | Web | 19. prosince 2009 v 11:55 | Reagovat

No já mít doma koně tak už dávno tahám Martínka na bobech za sebou.Dostal by přilbu,pořádný brejle a to by byla jízda!
Moje žena taky jednou projela sousedům plotem a naštěstí to odnesly jen ty plaňky. :-D Dneska je sice mráz jako hrom ale půjdem po obědě taky ven si drobátko zablbnout. :-)

6 Eva* Eva* | Web | 19. prosince 2009 v 19:03 | Reagovat

Uf!!! Ještě že ten air-back zafungoval. Já dnes koukala, jak jezdí u nás děti po silnici. Tuhla mi krev v žilách.  :-x

7 Eva* Eva* | Web | 19. prosince 2009 v 19:03 | Reagovat

Zase mi to ulítlo, chtěla sem popřát pěkný večer.  :-)

8 renuška renuška | Web | 19. prosince 2009 v 20:58 | Reagovat

Koníci jak dovádějí :-). Jé, naši kluci taky dnes konečně vzali boby a šli ven, sice takový kopeček na zahradě nemáme, ale vychutnali si i ten menší. Tara jim do toho běhala, tak kolikrát měli strach, aby nejela s nima :-D. Kupodivu vydrželi venku docela dlouho, jen chodívali měnit rukavice a zastrkovat nohavice, ukazovat rampouchy a kusy zmrzlého sněhu. Nádhera.

9 renuška renuška | Web | 19. prosince 2009 v 20:58 | Reagovat

PS: Ten šupot na té matraci - teda to Ti povím, asi bych měla v gatích bobky :-o

10 Cracatit Cracatit | 20. prosince 2009 v 23:28 | Reagovat

S tou matrací to bylo dokonalý. Ještě teď mám výtlem od ucha k uchu, holt kluci nejsou blbí a sice jen tuší, že to tak bylo určitě lepší jak vlastnostma jízdy, tak určitě i nakonec tím zlomem matrace o sloupek. :D :D S koňma a kozama a čím vším ještě to tam musí mít úplněj ráj.

P.s. Modřiny a boule, ty se zahojí, bez nich by to nebylo žádný dětství. Hlavně, že si tou brzdou neukousli jazyk, to se jednou stalo bratrancovi, když jel na bruslích na ledě, že hodil hubu a skoro si ukousl jazyk.

11 Eva* Eva* | Web | 22. prosince 2009 v 13:37 | Reagovat

Ahoj Lucko, knečně jsem mohla spustit i videjko. Už jsem si dřív všimla, jak jsou koně zvědaví. Byla jsem dneska s mrkví za těma, co potřebují odčervit. (Nevím, jak bych to tomu člověkeú měla říct..)
Jak jsem je krmila, tak jsem si všimla i toho, jak ten větší odháněl od mrkve menšího, hamoun.  :-P

12 Eva* Eva* | Web | 22. prosince 2009 v 13:40 | Reagovat

Jo, ještě jsem zapomněla napsat, že to je tedy hukot a pobavilo mě, jak koník nakonec povyskočil. Evidentně se mui to líbilo.    :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.