Jak jsem vařila křen s medem

18. února 2010 v 20:46 | Lucka |  Recepty
Jako každý rok touto dobou se o mě pokoušejí všelijaké zákeřné bacily. Děti už padly, tatínek odolává, já se potácím někde mezi tím.
Proto hledám pomoc v starodávných receptech. Jestli to fungovalo kdysi, mělo by to zabrat i teď. Tento recept však vyžaduje celou ženu (opak celého muže).


Křen s medem
2\3 nastrouhaného křenu
1\3 medu



Postup je zdánlivě jednoduchý - nastrouháme najemno křen a smícháme s medem. Musím říct, že ke kýženému výsledku se ochořelá osoba pomalu přiblíží už tím, že začne křen strouhat. Na mém tupém, starém struhadle se to ukázalo být hned na počátku poněkud obtížným úkolem. Křen neubýval, struhadlo vrzalo, v kuchyni se linul palčivý, ale zato léčivý odér. Děti, dosud zvědavě přihlížející, rychle zbaběle utekly. Já taky nevydržela dlouho. Uslzenýma očima jsem našla v polici robota, abych křen raději nastrouhala v něm. Ještě nevím, jaký účinek bude mít vzniklý produkt, už jeho příprava mi ovšem dokonale protáhla trubky. Nabyla jsem dojmu, jestli právě v tom není podstata léku...


Robot zavrčel, křen byl v mžiku nastrouhán. S pocitem snadného vítězství jsem odklopila víko. Tím jsem ovšem odjistila ruční granát. V míse byla totiž doslova plynová bomba. Jedno nadechnutí a ocitla jsem se rázem v jiné dimenzi, neboť jsem se sama stala křenem. Svými hrdelními sípavými zvuky jsem vyděsila i děti, takže se ze zvědavosti vrátily do kuchyně. Marně jsem jim vysvětlovala léčivé účinky nastrouhané hmoty, do mísy ke křenu hlavičku žádné nestrčilo. Při pohledu na maminku by je asi těžko někdo přesvědčil. Všichni nevěřící Tomášové raději zmizeli jako pára nad hrncem. Rozdělila jsem z posledních sil křen do malých skleniček, ruku nataženou nadoraz, oči zavřené. Tenhle určitě rostl u hnoje, soudím dle jeho síly. Přidávám med, míchám, ochutnávám. Ve vteřině mám křen až v palci u nohy. S množstvím jsem to zřejmě přehnala. Ta sklenička mi vydrží aspoň půl roku! (Doufám, že tou dobou bude chřipka už dávno za horama...)
Zítra zkusím přebyytek rozdat, chromajzlů je kolem naštěstí dost.
Je to teda opravdu síla! Který drsoň moh tohle vymyslet?
Budu dále pokračovat v experimentu.
O výsledku mé křenové medové léčby průběžně poreferuji.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janah Janah | Web | 18. února 2010 v 21:56 | Reagovat

Tak účinky  čerstvě strouhaného křenu znám (když tak o tom přemýšlím, tak má vlastně stejné účinky jako choroba sama -slzení, kýchání, kašlání, při delším působení lehce blivno - takže se vlastně léčí stejné stejným = mělo by to fungovat), ve spojení s medem je to por mě novinka.

2 Jája Jája | Web | 18. února 2010 v 22:04 | Reagovat

Myslím, že už jsi zdráva  :-D  :-D  :-D Jsi opravdu statečná žena :-D Jinak ještě doporučím verzi s citronem, už to zkusilo mnoho mých přátel a funguje to :) (viz odkaz - zase si zvyšuju návštěvnost  :-D )

3 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 18. února 2010 v 22:25 | Reagovat

Lucko, jestli dokážeš takhle napsat o své zkušenosti s léčbou křenem, tak už určitě nemocná nejsi. Chechtala jsem se jak blázen. Jinak ale vím, co obnáší strouhání křenu na tupém struhadle - když jsme dělávali zabijačky, chlapi vyžadovali k vařenému masu mísu křenu.

4 Marie Marie | Web | 19. února 2010 v 3:53 | Reagovat

Taky jsem se pobavila.
Vzhledem k tomu, že mě napadla jakási zákeřná choroba nevím jestli slzím smíchy nebo mi oči pláčou od nastydnutí. :-D
Škoda, že bydlíš tak daleko, já bych si pro trochu té vzácné medicíny doběhla (spíš dobelhala). ;-)

5 Lucka Lucka | Web | 19. února 2010 v 7:04 | Reagovat

[3]: Ten zabijačkový křen je mi pořád záhadou. Pokoušela jsem se ho několikrát strouhat, ale vždycky jsem odpadla naprosto vyřízená po 5 minutách. Vůbec nechápu, jak to tam ty ženský můžou strouhat třeba hodinu v kuse... :-?  :D
[1]: Jo, a když strčíš hlavu do té mísy křenu, je to jako by tě ty plíce už opustily... 8-O A oko nezůstane suché.  8-O  8-O

6 Vendea Vendea | Web | 19. února 2010 v 8:45 | Reagovat

Luci - tak držím palce, aby kůra zabrala - sice to moc k smíchu není, ale mě ten článek fakt rozesmál - vzpomínka na mé první setkání s křenem a stuhadlem :-) a já se do toho tak hrnula :-D

7 Lucka Lucka | Web | 19. února 2010 v 11:30 | Reagovat

Zajímavá kombinace, tenhle recept neznám. Hezký víkend. :-)

8 renuška renuška | Web | 19. února 2010 v 17:46 | Reagovat

Tak to jsi mě pobavila, jako vždy. I když ten první moment, kdy člověk po nádechu neví, kým je ... manžela vždycky vyléčí čerstvý křen a slivovice. Ty máš ty metody poněkud medovější, ale jsem si jista, že hajzla bacila vyženou taky! Tak hodně zdaru!!!

9 Míra.P Míra.P | E-mail | Web | 19. února 2010 v 18:07 | Reagovat

Tak teď mě teda bolej tváře od smíchu! :-D Jak to vypadá tak se to prvně šňupe a pak se to jí a nebo šlejškuje?
Já bych skáknul do masny a vono takový medový koleno s křenem by mě udělalo taky moc dobře! :-D  :-D  :-D

10 Lucka Lucka | Web | 19. února 2010 v 18:23 | Reagovat

[6]: [8]: To se to směje nemocnému.... :-?
[9]: A ty abys to tu s tim svym kolenem nerozsvítil!  :-?
  :-D  :-D  :-D

11 M. M. | 19. února 2010 v 18:28 | Reagovat

No, tady ten článek vypadá, jako dyby jedla nějaký jed! Opak je pravdou. Dnes po příchodu z práce jsem křen (?) ochutnal....
Naberu takou menší polévkovou lžičku, opatrně přivoním a NIC. Žádné čpění, žádná křenová vůně, chuť mírně hořkosladká jemná, podivná. Podmíněně chutné leč bezbrané :-D
To takhle při výrobě. To jsem po příchodu domů málem upad.

[9]: člověče, to by mělo bejt dobrý ;-)
M.

12 brabi brabi | Web | 19. února 2010 v 21:55 | Reagovat

:-D  :-D  :-D Lucko, tedy, ještě brečím, jak se chechtám. Promiň, připomnělo mi to podobnou léčebnou kůru, radu (pomstu?) od kamarádky. Lžičku rozmačkaného česneku polknout, zapít vodou, zaručeně tě přestane bolet v krku. A já trouba jsem to udělala. V první chvíli mi jakoby změkly kolena, dolezla jsem na záchod a s kýblem v náručí to ze mě lítalo vrchem, spodem. A jak mi bylo zle!!! Ještě za půl roku se mi z vůně česneku obracel žalůdek.  :-! Ale ten tvůj křen s medem, to by chtělo zkusit. Požádám manžela, jestli by mi nenastrouhal křen...  :-D

13 Lucka Lucka | Web | 19. února 2010 v 22:19 | Reagovat

[12]: A přestalo tě bolet v krku?  8-O  :-D

14 Lucka Lucka | Web | 19. února 2010 v 22:38 | Reagovat

[11]: Hnidopich! Bodejť by něco cítil - poslední chuťová buňka mu uhořela při oblíbeném testování chilli papriček... :-?

15 Radka Radka | 21. února 2010 v 10:43 | Reagovat

:-D  :-D  :-D teda nic proti síle přírody, ale asi bych raděj sáhla po paralenu  :-D Jsi obdivuhodná žena a pokud tě rodina nezavrhla, možná už si tě nechaj nafurt  ;-)

16 Lucka Lucka | Web | 21. února 2010 v 15:58 | Reagovat

Referuji :
V pátek (den 1.) mě opravdu bolelo v krku trochu méně. Zato mě hučela hlava jako úl.
Sobota (den 2.)v krku mě už skoro nebolí.
Nedělě (den 3.) Krk téměř v pohodě, ale spustila se mi strašlivá rýma. Začínám nenávidět křen.
[15]: Asi na ten paralen dojde.
A to teda doufám, že si mě nechaj...co by taky beze mě všichni dělali...a kdo by mě dneska chtěl?  :-D

17 M. M. | 22. února 2010 v 9:08 | Reagovat

[16]: Já, Já, Já, Já si tě nechám :-) a nikomu nedám!

[14]: Chuťové buňky mám a čili příjemně hřeje - heč :-D . Pojem "Pálí!" IMHO znamená něco jiného. Určitě po pár kapkách tabasca na jazyk neječím "pálí" ale "kruci to je ale kyselý". Pokud chcete objevit nové dimenze chuti v ostřejší pasáži mohu vřele doporučit wasabi. Určitě se Vám spustí rýma ....
a pokud naaplikujete přímo na jazyk tak 0,3 x 0,3 x 0,5 cm "bobeček" tak se vám spustí i něco jiného   :-D  :-D  třeba sliznice jazyka (teda než se na to naučíte, pak už to bude jen "příjemně hřejivé") :-D
Čerstvý křen mě může roztrhat ale takhle naložený opravdu nemá grády. To je némlich to samý jako dyž se smíchá s jabkem. Taky jemný a bezbraný.
M.

18 mstajer mstajer | Web | 23. února 2010 v 1:52 | Reagovat

Vida. Jestlipak zbyla i lahvička pro sousedy? Na oplátku mohu nabídnout česnekový dryják!

19 Jarmila Jarmila | Web | 24. února 2010 v 11:38 | Reagovat

Lucko,je mi tě líto, že tě kosí nějaký bacil. Ale smála jsem se, že mi tekly slzy i bez křenu. :-D  :-D
Taky jsem si jednou naběhla. Chtěla jsem vyrobit Pikantní křen. Napřed jsem hrdinně strouhala, pak došlo na potápěčské brýle, kolíček na nos a pak úprk z kuchyně. Tam se nedalo vydržet. Po této zkušenosti si raději kupuju Krenex.
Měj se a brzy se uzdrav! :-)

20 Lucka Lucka | Web | 24. února 2010 v 11:50 | Reagovat

[18]: Zbylo zblo. Věnuji vám ho ráda. Už je mi dobře, tak snad to už nebude třeba.  :-)

21 Cracatit Cracatit | 4. března 2010 v 9:19 | Reagovat

Drsná léčba, ale zjevně účinkuje! Fakt se tady klátím smíchy, jak jsou ty komentáře vtipné. První salva smíchu byla u odjištěného granátu. To muselo být pošušňáníčko. (Škodolibý škleb, cibuli znám a jen občas slzím, když mamka vaří, aby jí to nebylo líto, že ji v tom necháváme samotnou...).

22 Js Js | 22. července 2010 v 23:42 | Reagovat

Bestii kren uz nestrouham po tom, co jsem mel skorovzdy skoro vsechny prsty na prave ruce.
Objevil, ze se da jen oloupat, nakrajet na mensi spaliky a ty hodit do do tehle http://www.braun.com/cz/household/food-preparation/hand-blenders/multiquick-harmony/models.html ci jiny potvory, abychom zde neprotezovali jeden vyrobek (ale ten mam a jsem s nim vrele spokojen)a kren se krasne nastrouha na potrebnou hrubost par stisky tlacitka sam.........

I kdyz pripoustim, ze ta stiplavost v nose mi chybi, ale na ty ostrouhane prsty si vzdy pri novodobem strouhani krenu vzpomenu i ted :)

23 Roman Roman | 22. března 2012 v 20:55 | Reagovat

Díky,dlouho jsem se tak nezasmál.
S pozdravem Roman

24 Luis Luis | 31. prosince 2016 v 11:21 | Reagovat

Krásně a vtipně napsáno. Má to šmrnc a lehce se to čte. Autorka by se mohla živit jako spisovatelka.
Pokud jde o téma, jdu to vyzkoušet :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.