Kozí matky v tom mají jasno

29. dubna 2010 v 22:01 | Lucka |  Kozy
Konečně se dostávám k dalšímu aktuálnímu článku, tentokrát opět na téma kozy. Už minulý týden se nám u Mahuleny narodila další kůzlečí várka. Tentokrát mě obzvláště těšilo, neboť po dlouhých létech cíleného genetického křížení máme konečně první barevná kůzlata. Ta sněhobílá se nás stále držela zuby, nehty a trvalo tři generace míchání s tmavým kozlem, než jsme u kůzlat dosáhli barvy čokolády a bílé kávy. Už to skoro vypadalo, že dřív změním barvu já...

Žádný troubelín se naštěstí tentokrát nekonal, obě kůzlata byla veliká, hbitá a (hlavně) šikovná. Takže se postavila na nohy a v mžiku byla obě hned u mámy kozy a u zdroje, sláva, ó hosana!
Z Mahuleny se  k tomu všemu vyklubala matka profesionálka, hip hip hurá!

Dnes jsme spojili celé stádo, zatím jen ve výběhu. Kůzlata se hezky držela svých matek a ty se v klidu pásly.
S hnědými kůzlaty to bude pohodička, neb je od těch bílých rozeznám i potmě. V minulých létech jsem si vždy jednu rodinu značila křídou, abych kůzlata při návratu domů rozdělila ke kozám správně. Jednou si také dala matka Tereza obzvlášť záležet a za dobu pastvy stihla z potomků všechnu křídu umýt. Tak co dělat, rozdělila jsem je od oka, steně byli všichni stejní. Jenže taková koza dobře pozná to, co nepoznám já.
Vypukl chaos. Než jsem se nadála, rozčílená koza se pustila do nevlastních dětí, honila je po boxu dokolečka a kůzlata velikosti bílých králíků v rozích u zdi vyskakovala vysoko do vzduchu jako čertíci na pérkách. Vlastně to vypadalo jako dobrý cirkus. V druhém boxu se dělo totéž. Vrhla jsem se doprostřed toho zmatku, popadla první kůzle, které mi přišlo pod ruku a přes přepážku ho přehodila k druhé matce. Potom jsem zalovila vedle a zpáty zase jiné vrátila. Nic se nezměnilo. Kozy stále kroužily rychle dokola jako koně v šapitó.
Někdo mě vidět, bude si myslet, že mi přeskočilo. Házela jsem ty kůzlata tam a zpátky a některé možná vícekrát, neboť rozeznat je od sebe bylo zkrátka nad mé síly.
Rozzuřené kozí matky se zcela nečekaně a úplně naráz obě najednou zastavily. Bylo to právě v momentě, kdy jsem jejich potomky konečně metodou pokusu a omylu rozdělila správně. BINGO! Ve vteřině byl klid. Kozy se uklidnily a začaly se věnovat konzumaci sena, jako by se před chvílí nic nedělo...

Tak tohle mě letos naštěstí nečeká.
Máme totiž dva originály!
Konečně.

A ještě něco.
Kozí stádo se fotí opravdu hodně špatně...

kozy

kozy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jindra M. Jindra M. | 29. dubna 2010 v 22:28 | Reagovat

Koukám že máte dost zvířat a to je fajn. Moc hezká kůzlata. Já zatím jen včelařím, ale tohle se mi taky líbí.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. dubna 2010 v 22:40 | Reagovat

Ať žijou genetičtí inženýři!

3 AjA AjA | Web | 29. dubna 2010 v 22:51 | Reagovat

koukam, ze mame kazda se svym kozim stadecekm sve problemy :)

a kozy na nas vzdycky vyzrajou, tak nebo tak :))) (mam v sobe dve mala piiiiiva, a jsem jak puctok)

4 Lucka Lucka | Web | 29. dubna 2010 v 23:12 | Reagovat

[3]: Jojo, nemáme to s kozama lehké... ???
Tak hup tam třetí! Budeš tuplpučtoch! :-D

5 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 30. dubna 2010 v 7:34 | Reagovat

Lucko, tvoje články mě vždycky pobaví a rozesmějí, živě si tě představuju, jak házíš kůzlata tam a zpět :-D

6 MirekČ MirekČ | Web | 30. dubna 2010 v 7:55 | Reagovat

Já chci chovat kozy!!!

7 Jarka Jarka | Web | 30. dubna 2010 v 8:33 | Reagovat

No jo, ale mě tam chybí to druhé hnědé kůzlátko! ??? A to hnědé je opravdu krásné, s bílýma ouškama a bílou ofinkou je to velký fešák. :-)

8 renuška renuška | Web | 30. dubna 2010 v 8:57 | Reagovat

Luci, jsou krásný. Vzpomínám, když se našim narodily kůzlátka, jak jsme vždycky pozorovali, když vyběhly z chlívku, to jejich skotačení, vyhazování nohama do všech stran. Byla to velká legrace. Ale na rovinu ... dnes bych takové hospodářství prostě nechtěla. O to víc Tě obdivuju, jak to všechno zvládáš.

9 Lucka Lucka | Web | 30. dubna 2010 v 9:42 | Reagovat

[7]: To je těžká věc. Druhé kůzle barvy bílé kávy je na té dolní fotce taky. Akorát se nám ta káva do té fotky nějak propálila... 8-O
[8]: Nezvládám... :D  :-x
A taky na to nejsem sama. Většinou. :-)

10 Jarmila Jarmila | Web | 30. dubna 2010 v 10:21 | Reagovat

Moc pěkné nadělení od Mahu. :-D

11 Jarka Jarka | Web | 30. dubna 2010 v 10:49 | Reagovat

[9]:Ajó, stačí říct, už bílou kávu vidím!! :-D

12 Šárka Šárka | Web | 30. dubna 2010 v 12:48 | Reagovat

Mimča jsou krásný úplně všechny.Tyhle kůzlecí jsou fešáci :-)A jak píše babi Maňasová, taky jsem si Tě představovala a smála se u toho.No nevím,jestli Tobě bylo do smíchu....

13 Hanča Kdovíková Hanča Kdovíková | Web | 30. dubna 2010 v 14:03 | Reagovat

a proč mají ty ušiska tak oklapoušený? :-)

14 Jitka Jitka | Web | 30. dubna 2010 v 21:21 | Reagovat

Jůůů, Lucko to hnědé kůzlátko je krásné.Ona jsou všechna mláďata kouzelná, ale ta bara se vám vyvedla.Trpělivost byla odměněna. :-)

15 Janah Janah | Web | 1. května 2010 v 12:15 | Reagovat

Moc jsem se zasmála, když jsem si tě představila, jak žongluješ s kůzlaty. :-D
Barevná rodinka je krásná. :-)

16 Helena Helena | Web | 1. května 2010 v 22:50 | Reagovat

Kůzlátka jsou krásná a hlavně mazlivá!Stačí chvíli posedět na bobku a zvědavost vyhraje nad bázní a jsou u vás a nechají se i hladit a drbat! :-)
A těším se na článek z čarodejnic!Bylo u nás obzvláště veselo a ty to Lucí umíš ještě pěkně přikořenit, to se určitě, seč aktér , pěkně posměju!
Zdravím 1. patro!
Helča :-)

17 sabe sabe | 2. května 2010 v 22:08 | Reagovat

Lucko, tos mi připomněla časy, kdy jsme měli koz víc než dnešní dvě - až na jednu výjimku barevných. A pak jsme jednu sezónu měli blbý nápad a koupili bílého kozla. Tipni, jakou barvu měla kůzlata? Mohla být matka jaká chtěla, všechna kůzlata byla sněhově bílá.. s radostí jsme prodali kozla první zájemkyni.. a od té doby máme zas jen barevná.. poučení o dominanci bílé :-)

18 Lucka Lucka | Web | 2. května 2010 v 22:25 | Reagovat

[12]: Jo, nakonec jsem se smála taky...ale až nakonec! :-D
[13]: Za ušiska může oklapoušený tatínek. :-?
[14]:Jo, ale že to teda trvalo... :D
[15]: Někdy se divím sama sobě... :-D
[16]: Zdravím! ;-)
[17]: Máš úplnou pravdu. Bílý kozel mi do baráku nevstoupí! [:tired:]
Stačí ty dvě kunhůty! :-D

19 Anna Anna | Web | 3. května 2010 v 20:03 | Reagovat

Jsou kouzelný :-) To bude radosti :-)

20 Iva Iva | Web | 4. května 2010 v 12:58 | Reagovat

Lucko, tvůj článek je moc hezký, pobavila jsem se a zasmála. Tahle kůzlátka jsou taková jiná, než znám, ouška mají taková větší a dolů. Jsou ale moc roztomilá a hlavně, že mají jinou barvu, aby měly matičky kozy klid.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.