Nadpozemsky krásné gumáky

20. června 2010 v 22:59 | Lucka |  Co mě ještě baví
Nic netrvá věčně, ani boty ne. Mé úžasné černé pracovní gumáky s protiskluzovou podrážkou mě opustily po téměř patnácti letech. Ne že by se v nich nedalo déle chodit, jenže jak začnou být holiny děravé jako ten pověstný cedník, ztrácejí rychle na významu.
Nezbývá, než vzít peněženku a navštívit prodejnu pracovních oděvů. A v tom je právě ten háček. Do tohoto ryze praktického krámku jsem se chystala déle než rok, ovšem skutek utek, za deště jsem stále vyrážela do mokré louky ve svých starých, omšelých, děravých samochodkách. Mnohdy bych dosáhla stejného efektu, kdybych vyšla ven bosa rovnou. Ale svět je plný překvapení...

Narazila jsem na ně při nákupu rohlíků v Kauflandu. Ležely tam ve velkém drátěném koši a čekaly na mě. Gumáky...ale jaké! Žádná fádní čerň - tyhle byly s elegantním čtverečkovým vzorem a na straně měly dokonce apartní páseček. Cena nebyla vyšší než u běžných holinek a to rozhodlo. Už byly moje...
Doma jsem nové botky vybalila a nechala přede dveřmi vydýchat, neboť jejich gumový odér by rychle provoněl celý dům.

Druhý den venku lilo jako z konve a co čert nechtěl, Sendy ztratil ve výběhu podkovu. Proto jsem se vypravila ji hledat, k čemuž jsem se i náležitě oblékla - rybářský klobouček do deště, starodávný, trochu vyžilý, ovšem stoprocentně nepromokavý plášť (je mi o pár čísel větší, ale to je mu jen k dobru) a mé úžasné nové botky.
Nejdřív jsem obešla frekventované koňské stezičky, potom nejvíc vypáslá místa, nakonec jsem se brodila vysokou trávou. Chodila jsem tam i sem, hledala, déšť mi bubnoval do klobouku, oči mi mohly vypadnout, ale podkova nikde. S prázdnou jsem se pomalu ploužila loukou k domovu.

Když jsem byla kousek od domu, zvedla jsem hlavu od země. Před sebou jsem měla čtyři zavřená okna, běžně zevnitř zakrytá fádní záclonou. Ale tentokrát to bylo jinak. Místo záclony v dolním okně seděli Honzík s Vašíkem a smáli se hlasitým smíchem, který jsem sice neslyšela, ale uměla jsem si ho představit. Zamávala jsem jim. Potom jsem si všimla, že z vedlejšího okna hledí ven tatínek a taky se směje. Že by za mnou bylo něco legračního? Otočila jsem se, ale nic jsem neviděla.
K mému překvapení v prvním patře koukal přes okno řehnící se Ondrášek a o kousek dál vysmátá teta zrovna také odhrnovala záclonu. Doma je evidentně veselo. Znovu jsem se otočila, hledala příčinu, abych se taky mohla od srdce zasmát, ale nikde nic.
A pak mi to došlo. Oni se smějí MNĚ!

Odpoledne přijel kovář, aby Sendymu přibil novou podkovu. Zrovna nesl z auta těžkou kovadlinu, když jsem se mu zmínila o mých nových botkách. Barevné gumovky do hnoje? Neslýchané. Takovou věc svět ještě neviděl!
Kdo nevěří, ať tam běží. Došla jsem od stáje až ke dveřím a přezula se do nich, aby mohl tu nádheru náležitě ocenit. Pak jsem rychle přihopkala zpátky ke koním. Kovář koukal, koukal a tajemně mlčel. Vida - vyrazila jsem mu dech! Abych jeho úžasu nasadila patřičnou korunu, ještě jsem upozornila na elegantní zapínací páseček na boku mé gumovky.
Potom nastala změna. Pod nosem se mu začaly maličko cukat fousy. Hrom aby vzal všechny fousáče, kdo má vědět, co se pod tím porostem vlastně děje? V tomto případě byla ovšem mýlka vyloučená. Kovář se mi chechtal a ne málo, to bylo jasné a ne že ne.

Gumáčky mé milé, barevné! Co na tom, že budete se mnou chodit travou, hložím a hnojem? Občas vás louží protáhnu, bláto omeju, zase se po dešti v slunci zablýsknete, aby vaše čtverečky pocestné zdravily. A když do něčeho šlápnem? Nevadí. I to je život. Zvlášť ten gumový...



Dodatek:
Pokud snad někdo zaplanul touhou stát se taktéž vlastníkem těchto nadpozemsky krásných gumáků, které jsou vhodné do práce, do školy i do společnosti, přidávám odkaz na reklamku.
Pozn. Ty staré holiny jsem si pro jistotu ještě schovala. Člověk nikdy neví...

A ještě něco:
Přihlásila jsem se na Blogu do Kartáče, kde mi čtenáři mohou poškrábat záda nebo zvednout mandle. Zatím jsem se svým blogem celkem prolezla, zdá se, že jen můj design stále kulhá. Pokud máte nějaké připomínky nebo náměty, třeba se vám můj blog špatně zobrazuje nebo máte dojem, že je to nečitelné, zde do mě můžete BUŠIT!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janah Janah | Web | 20. června 2010 v 23:24 | Reagovat

Jsou krásné! O_O A nevím, čemu se ostatní smějí,,kdyby si snad zvolila frivolní červenou, nebo rozdováděný kytičkovaný potisk, ale jak může někomu připadat k smíchu tato klasická nadčasová kostka v decentních tónech? 8-O :-D  :-D

2 Sikar Sikar | Web | 21. června 2010 v 7:42 | Reagovat

Ááá, už jsem chtěl upozornit, že jsem viděl článek o trendy holinách, ale koukám, že na konci je odkaz. To + tento článek mě vybičovalo k tomuto komentáři - Isaac Asimov! V jeho knize z padesátých let David Starr - tulák po hvězdách je Mars hustě osídlenou zemědělskou kolonií, na níž jsou místní drsní sedláci vždy náramně pyšní na své holinky a nosí je právě co nejbarevnější a nejkřiklavější, aby je každý už zdálky poznal. A všichni se velmi diví Davidovi, jenž nosí jednu bílou a druhou černou. Proč mám takový pocit, že se výrobci museli inspirovat, ale současně si říkám, že asi jen těžko...?

3 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 21. června 2010 v 8:10 | Reagovat

Nechápu, co je na nich k smíchu. Jsou naprosto úžasné a jedinečné a kdybych na ně náhodou někdy v obchodě narazila, tak si je taky koupím. :-)

4 MirekČ MirekČ | Web | 21. června 2010 v 8:34 | Reagovat

Káro, to budou asi řeznické - ne??? :-D

5 Socks Monster Socks Monster | Web | 21. června 2010 v 8:54 | Reagovat

K Satanovi s desingom, dôležité sú články! :D Parádne spísané, škoda že mne by boli tie gumáky na nič... ale musí sa nechať, sú pekné, u vás proste nemajú pochopenie.. :D

6 Jarka Jarka | Web | 21. června 2010 v 10:02 | Reagovat

Ty holiny jsou náhodou super. Dobrá je i ta vychytávka s řemínkem, když je holínka moc široká, dá se přitáhnout a nepleská pak o nohu. :-) A tys takové kostičkované nutně potřebovala k těm punčoškám! :-D

7 Lucka Lucka | Web | 21. června 2010 v 11:11 | Reagovat

[1]: Do červené bych nešla - to už by se koně báli. 8-O
[2]: Výrobci se neinspirovali, to by bylo nad jejich úroveň. Takovou blbost vymysleli sami. 8-)
[3]: No, nevím, přecejen ta protiskluzová podrážka byla dobrá. A taky byla v těch starých příjemná vložka. Tohle je čistě jen výlisek. Ale krásný! [:tired:]  :D
[4]: Hmmm...to mě nenapadlo. Máš pravdu. :-)
[5]: Ale kdež, vždyť jsou určené na nákupy a do společnosti. Takové se musí hodit úplně každému, i tobě - teda pokud máš nohy! :-x ;-)
[6]: Řemínek je super, ale ještě jsem nepřišla na to, jak se s přitahuje. Obávám se, že nijak. 8-O Nevadí, alespoň že ladím (s punčoškama). :-) :D  :-D

8 MirekČ MirekČ | Web | 21. června 2010 v 12:19 | Reagovat

[7]: No tak, jestli to jsou opravdu tvé nožky i s těma punčocháčkama, tak to fakt padám na zadek...!!!???:-DDD

9 Vendea Vendea | Web | 21. června 2010 v 20:22 | Reagovat

wow :D parádní gumáky i nožky ;-)  :-)

10 Lucka Lucka | Web | 22. června 2010 v 20:42 | Reagovat

[8]: Už sis někdy zkoušel vyfotit nohy? Řeknu ti, žádná sranda. A to jsem myslela, že to bude reklamní fotka... :D
Udělala jsem jich několik, ale vesměs nepoužitelé. Tahle vyšla asi nejlíp. Nazvala bych ji pracovně "Cupity dupity!" :-D
[9]: Ochochoch! Děkuji! :-P  :-x

11 Lucka Lucka | Web | 22. června 2010 v 20:45 | Reagovat

[5]: K Satanovi! Teď mě napadá - když si je fakt koupíš, budeš Sock Monster v gumákách! To je dost silná káva! :-!  :-D

12 renuška renuška | Web | 24. června 2010 v 11:33 | Reagovat

Tak tyhle holiny chci taky! Nemám žádný a pak chodím a jsem celá promáchaná, protože prostě boty do mokra nemám. Jdu k odkazu. Chci být taky na tom Kartáči. Chci holiny a podrbat! Jsem normální???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.