Domácí masakr sklízecí mlátičkou

17. září 2010 v 22:54 | Lucka |  A co mě nebaví
Jak jsem již ve svém včerejším článku předeslala, tohle nebude čtení pro slabší povahy. Odsuňte raději hrneček se slazenou kávou, odložte věneček, schovejte rakvičku. Přistavte si k monitoru čichací sůl a sklenku něčeho ostřejšího a otevřete okno. Citlivější povahy by raději neměly následující řádky číst vůbec...

Pouštěli jsme draky. Sluníčko krásně svítilo, čerstvý podzimní vítr občas prohnal po nebi šmouhu šedivého mraku. Vašík si vedl mimořádně dobře. Zatímco ještě loni měl z draka třepetajícího se vysoko nad ním panickou hrůzu, letos držel pevně v ručkách špulku s provázkem a svou vládu nad strašidelně vypadající kobrou si řádně vychutnával.
Vítr byl nestálý. Nejdřív draka vynesl vysoko k mrakům, jenže pak změnil náhle směr, takže vzal kobře vítr s plachet a ta se pak pomalu sesunula k zemi, jako by zapomněla, kam měla před chvíli namířeno.
Vykročila jsem za ní, abych ji synkovi pomohla dostat zpátky do vzduchu. Už z dálky jsem viděla, že nám drak spadl zrovna mezi velké balíky se slámou, které nám přivezli asi před deseti dny. Cestou mě napadlo, že se bude provázek určitě ze slámy špatně vymotávat. Příště půjdeme vypustit draka raději o kousek dál.

balíky1

Prošla jsem uličkou mezi balíky, vítězně jsem zamávala na Vašíka a natáhla jsem se pro draka...
A pak jsem dostala ránu. Nebyla to rána fyzická, ale byla to tak strašlivá pecka do mého citlivého, ubohého, zhýčkaného nosu, že jsem od balíků vystřelila jako blesk. Teprv o kus dál na louce jsem přemýšlela, co to vlastně bylo. Nejdřív mě napadlo, že jsem nejspíš do něčeho šlápla. Prohlížela jsem si boty, ale nikde nic.
Po chvilce jsem se konečně vzpamatovala a zamířila opět pro draka. Obezřetně. Podruhé mě ten smrad už nepřekvapil. Popadla jsem kobru a uháněla pryč. Oči se mi protáčely, žaludek nebezpečně poskakoval.
Když byl drak ve vzduchu, nedalo mi to a vrátila jsem se zpátky přijít záhadě na kloub. Byla jsem si jista, že na zemi najdu cosi nelibého a nejspíš rozšlapaného. Procházela jsem opatrně mezi balíky, ale pořád jsem nic neviděla. A přece. V uličce mezi balíky byla zem taková divně mokrá a čvachtala. Aby nám tak začaly balíky hnít! Prohlížela jsem balík nejblíž uličce. Ležel na zemi a zdál se mi vlhký. Odběhla jsem na louku nadechnout se a pak jsem zkusila mezi slisovanou slámu nacpat ruku. Moc se mi to nedařilo, ale poznala jsem, že balík je dost vlhký i uvnitř. To mě vyděsilo. Zkontrolovala jsem proto i okolní balíky, ty ovšem vypadaly úplně normálně a byly naprosto suché.

balíky2

Zrovna když jsem si o ně otírala svou vlhkou špinavou ruku, zaujal mě na zemi drobný, téměř nepatrný pohyb. Zaostřila jsem pečlivěji zrak, chvilku tupého soustředění vystřídalo v mé hlavě zběsilé víření zmatených poplašných myšlenek a hned nato mi tlak vyskočil nejspíš o několik řádů. Po zemi lezli červi. Ve vteřině mi došlo všechno a srdce se mi na chvilku zastavilo. Chodili v kruhu kolem mokvajícího balíku. V dávkách silných jako pořádná rána pěstí se z něj linuly merkaptany, kadaveriny a podobně libá aromata, která neklamně prozrazovala, že kdesi uprostřed vlhké slisované biologické slámy je ještě cosi mnohem biologičtějšího. To něco už teklo všude kolem. A zřejmě to nebude žádný drobek. Dříve, než se mi dal opět žaludek do tance, ještě jsem si stačila všimnout, že těsně u země kouká ze slisované slámy chomáč chlupů. Prchla jsem zbaběle. To je k mé identifikaci pro tuto chvíli vše. To něco má zvířecí srst. Alespoň že tak. Stále se mi totiž na mysl vracela loňská(?) historka, kdy zrána vyrazila babka do rozlehlého lánu kukuřice, zatímco ve stejném okamžiku vjížděla do stejného lánu z opačného konce sklízecí řezačka. Když začali příbuzní babku večer hledat, našli na poli už jen boty...

balíky4

Tak, milý čtenáři, ještě je ti dobře?
Chtěla jsem, aby tatínek hned balík rozebral, ale uznávám, netřeba ho tolik trestat. Stačí, že s ním bude manipulovat, až bude traktorem rovnat stoh.
Počkáme si na pořádný mráz a potom teprve balík otevřeme.
Jestli do té doby sám neodpochoduje.
A já pak napíšu k tomuto článku závěrečný díl.

Pokračování příště.
Dobrou noc.
Snad nebudete mít zlé sny...jako já.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ethnea ethnea | Web | 18. září 2010 v 5:38 | Reagovat

Huuuh, tyjo, z toho jde uplne husi kuze. Jsem naprosto jista, ze bych neudrzela obsah zaludku.

2 dadulka dadulka | Web | 18. září 2010 v 7:26 | Reagovat

Teda Ty někdy máš historky... já si tu zrovna popíjím čaj po snídani, užívám si, že jsem nemusela před pátou vstávat a jít do práce, chci si něco hezkého přečíst, a pak takovýhle šok - a to mne dnes čeká událost, ze které se možná taky po... Rozhodně jsi varovala oprávněně, aspoň uvodíš, co čtenářstvo vydrží :o)

3 Laluš Laluš | 18. září 2010 v 8:54 | Reagovat

Blééééééééé, ale stává se to, technika je technika, vzpomeňme si na Drápalíka z Vesničky mý střediskový, jenže ten to přežil. A tenhle tvůj "scénář" použili kdysi dávno Rusáci v jednom z dílů Jen počkej zajíci, lidičky, pamatujete?
Jo, a jinák já osobně bych domutila pána domu, aby takový balík s překvapením odvezl někde k lesu, divočáci nebo lišky by se už postarali, stlát tou slámou by se mě opravdu nechtělo. Jenže to jsou velké balíky, koukám, to by zase bylo škoda, to je dilema ... kam s ním ? :-(

4 Lucka Lucka | Web | 18. září 2010 v 9:19 | Reagovat

[2]: Doufám, že čtenářstvo je dost silné, aby neopustilo tento blog navždy. :-? :D
[1]: Já měla co dělat. A o svém žaludku vím vždy, když na ten balík z okna pohlédnu. :-!
[3]: Neměla bych to psát, ale tatínek zná takového Drápalíka dokonce osobně... :-x
Na toho vlka jsem si taky vzpomněla. Pro všeobecné zvednutí nálady přidávám odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=0pqkV289vcE
A co s tím balíkem opravdu netuším. Poslechnu radu tatínka - počkáme na mráz a pak se uvidí. :-?  :-!

5 whitebeard whitebeard | Web | 18. září 2010 v 9:47 | Reagovat

:-D stává se..a s moderními metodami to jde velmi dobře:-)..za svůj pobyt tady jsem zažil dva sbalíkované traktoristy:-(..a jednoho, který to přežil..moderní metody jsou fajn, ale neodpouštějí chyby..na žebřiňáku by se nic podobného nestalo:-D

6 Jarka Jarka | Web | 18. září 2010 v 11:20 | Reagovat

Bléééé, ten smrad si živě představuji, asi to odnesl nějaký zajíček ušáček, nebo srnka.
Uvidíme až příjdou ty mrazy, nezapomeň nás informovat! ???

7 Lucka Lucka | Web | 18. září 2010 v 11:27 | Reagovat

[5]: Šmarjá, tak traktoristu tam doufám nenajdeme!!! O_O Alespoň tatínek neříkal, že by jim nějaký chyběl... :-? Ale stejně mu povím, aby si je radši přepočítal... 8-O
[6]: Já se nějak neodvažuji odhadovat...ale na zajíčka ušáčka mi toho bahna kolem přijde nějak moc... 8-O

8 Šárka Šárka | Web | 18. září 2010 v 11:45 | Reagovat

Tak jsem neposlechla a vesele si tu baštila brambůrky od včerejška. A teď mi přijdou nějaký strašně divný a nechce se mi pouštět ani do řízků k obědu. No, nevím. Ještěže nemusím mít takové starosti. Nevím, jak bych se s tím vypořádala.

9 Šárka Šárka | Web | 18. září 2010 v 11:47 | Reagovat

Jo a ta židle - byla sice přibližně stejně velká, ale vypadala o hodně líp ;-) . Byla z trámového dřeva a měla opěradlo v celku.

10 AjA AjA | Web | 18. září 2010 v 19:10 | Reagovat

hmm, at uz je v tom baliku cokoli, kostru to bude mit urcite kompletni, a po vyvareni by se mi docela hodily do sbirek.... (to myslim vazne, uz to takhle sbiram od myslivcu, kdyz daj... trofeje mi davat nechcou :)))

11 adellheid adellheid | Web | 18. září 2010 v 20:15 | Reagovat

Srnka ? Sousedův pes? Každopádně zažitek nezávidím a zvedání balíku taky ne. ;-)

12 Vendea Vendea | Web | 18. září 2010 v 20:30 | Reagovat

ups :-! tož to jsem tedy zvědav, co že to tam je :-x  8-)

13 Janah Janah | Web | 18. září 2010 v 21:40 | Reagovat

Chudě zvíře!(doufám, že zvíře- spočítali už jste sousedy? )

Jsem zvědavá, co v zimě objevíte. :-(

14 Lucka Lucka | Web | 18. září 2010 v 22:48 | Reagovat

[10]: Nechci ti kazit iluze, ale obávám se, že po tomhle slisování už kostřička moc kompletní neebude. :-? Teda vlastně bude, pokud bys sis ji chtěla nalepit do zooherbáře... 8-O  :D
[11]:[12]:[13]: Radši o tom nepřemýšlet... 8-O

15 AjA AjA | Web | 19. září 2010 v 12:51 | Reagovat

[14]: i fragmenty se ceni, my to umimep poskladat a pourcovat...vetsinou :)

16 Anna Anna | Web | 19. září 2010 v 16:21 | Reagovat

Z tohohle bych se asi taky špatně vzpamatovávala, jsem dost slabá na nervy. Asi to odnesl nějakej zajíc, nebo srnka. Vždycky, když na poli vidím kombajn, tak si říkám, že to asi zase nějaký zvíře pěkně odpyká :-(

17 Mami Mami | 19. září 2010 v 18:10 | Reagovat

Horor za bílého dne. My jsme měli jednou mrtvou myš ve kbelíku s brambory, ale to byl tak strašný sm**...puch. :-(

18 Sikar Sikar | Web | 19. září 2010 v 19:02 | Reagovat

Nejděsivější horory jsou takovéhle na pohled nevinné drobnosti, co se ale mohou stát komukoliv.

I když, já se v pátek účastnil útoku zombií, přičemž když stojíte na vrcholku schodiště s molitanovou baseballkou v ruce a nahoru se hrnou zástupy kříčící "mooozkýýý"....

19 Sikorka Sikorka | E-mail | Web | 19. září 2010 v 22:19 | Reagovat

Že by v balíku byl nakonec slisovaný medvěd???(aspoň podle toho popisu mi to na nic menšího nepřijde).

20 Lucka Lucka | Web | 19. září 2010 v 22:35 | Reagovat

[18]: Asi bych vyměnila molitanovou pálku za dubovou.... :-?
[19]:Hmmm...možná dva, ten smrad by skoro odpovídal! :-D
[15]: Tak jo. Jestli najdu fragmenty, pošlu ti je potrubní poštou. ;-)

21 brabi brabi | Web | 19. září 2010 v 23:12 | Reagovat

Opravdu si seš jistá, žes tam něco (někoho) nezahrabala??? Mě se často stává, že zahrabu do hlíny nějaké cibulky nebo podobně a pak si nemůžu vzpomenout, kam to bylo a že to vůbec bylo.... :-?

22 Lucka Lucka | Web | 19. září 2010 v 23:35 | Reagovat

[21]: Důležité je, že tu nikomu nikdo nechybí. A i kdyby to tak bylo, sem to stejně psát nebudu. :-x  ;-) :D

23 I. P. I. P. | 20. září 2010 v 22:47 | Reagovat
24 Lucka Lucka | Web | 21. září 2010 v 6:48 | Reagovat

[23]: :-D  :-D  :-D Tak jsem se po ránu zasmála zhluboka! Děkuji mnohokrát! :-D  :-D  :-D

25 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. září 2010 v 21:08 | Reagovat

No, mám čerstvý zážitek z Řecka s tím, co tři dny středomořského sluníčka dokážou udělat s pošlým (nebo poraženým)jezevcem, tak jsem si to představil v docela živých barvách a vůních. Spolu s ostatnímu budu čekat do zámrazu na rozuzlení.

26 M. M. | 24. září 2010 v 7:58 | Reagovat

[15]: Tož si vzpomeň a s prvními mrazy se připomeň. Uvidíme co tam bude.
M.

27 ovesná vločka ovesná vločka | Web | 16. července 2011 v 16:47 | Reagovat

To by mne zajímalo, co onen záhadný balík obsahoval (myslivce?).

28 Lucka Lucka | Web | 16. července 2011 v 20:40 | Reagovat

[27]: Ještě stále jsme ho nerozbalili. Když jsme balíky stěhovali, trochu se to zmotalo, takže teď nevím, ve kterém to bylo. Máme teď balíky s překvapením. 8-O  :-!  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.