Když koza padne, leží

28. dubna 2011 v 22:30 | Lucka |  Kozy
Tak a je to tu zas! Nová kůzlečí várka je na světě. Tento článek si dal poněkud načas, neboť těm nejstarším prckům je dnes již čtrnáct dní. Ale nepsala jsem dřív, protože už je snad tradicí, že se vždy něco pomotá a pokud mě trápí nejistota, nejsem schopna psát nic smysluplného. A letos se to zmotalo tedy dost pořádně!

Vše začalo tím, že se koze Tereze narodila tři kůzlata. Práce to byla poněkud klopotná, ale vše nakonec dobře dopadlo a zanedlouho už tři bílí rošťáci vesele pobíhali po kozím boxu. Byl by na ně pěkný pohled, kdyby s nimi ovšem běhala i jejich matka. Jenže Tereza zůstala jaksi ležet. Mé pokusy o zvednutí na nohy by snad byly úspěšnější, kdybych k této akci přemlouvala místo kozy pytel brambor. Veškeré úsilí končilo nemotorným převalením kozího těla a žuchnutím na druhý bok. Tereza odmítala jíst, pít, do huby vzala jen pár pampeliškových listů a ty ještě opatrně ukusovala po jednom jako králík. Bylo jasné, že tudy cesta nevede a nazítří jsme povolali veterináře.

Doktor kozu prohlédl, konstatoval těžké vyčerpání organismu, aplikoval glukózu, kalcium a ještě cosi dalšího a pak zavolal do podniku, kde si měl tatínek cestou domů z práce vyzvednout léky. A taky mě doktor upozornil na něco, co jsem už sama tušila - hladová kůzlata. No jistě, z ležící kozy toho moc nepoberou. Její zoufale placaté vemeno připomínalo prázdný igelitový pytlík. Naštěstí jsem si pro případ nouze loni zmrazila šest litrů mléka a v době našeho rozhovoru už v kuchyni rozmrzala první várka.
"Žere ta koza něco?", ptal se doktor.
"Jenom pampeliškové lupeny."
"Tak jí je dejte. Ale moc to nepřežeňte, nebo se vám k tomu všemu koza ještě potentuje (on to řekl ve skutečnosti o dost jadrněji), pak by se mohla potentovat i kůzlata a to by byl teprv průšvih!"

Krmila jsem tedy Terezu celý den pampeliškovým listím v malých dávkách a s hlavou plnou obav čekala na den další, jestli se koza nepotentuje a jestli nebudeme čelit problémům ještě nepříjemnějším.
Co se však do rána opravdu stalo by těžko někdo uhodl.
Koza se nepotentovala, sláva, ale potentoval se náš synek, což jen dokazuje, že život je barevný a ve své syrové skutečnosti neuvěřitelně pestrý.

Tři dny zůstávala situace v chlívku beze změny a když už jsem skoro začínala padat na duchu, koza konečně vstala. Jenže její kypré tvary se nyní změnily ve zjev kostlivce a chtít po tomto přízraku ještě dojit mléko by mohl snad jen naprostý ignor nebo šílenec.
První týden jsem tedy krmila kůzlata ze svých mražených zásob mléka kojeneckou lahví, další týden jsem už musela koupit mléko sušené.
A aby vše nebylo tak jednoduché, po první dávce tohoto náhražkového mléka se jedno z kůzlat nafouklo. Když se kůzle nafoukne, je to o dost horší, než když se nafoukne náš synek. Synek s námi při svém nafouknutí pouze nemluví a přitom své tělesné proporce nemění. Jenže kůzle začne rychle nabírat podivné tvary a za chvilku vypadá doslova jako balónek z pouti. Bříško má neuvěřitelně kulaté, nožičky jdou trochu od těla, takže i pohyb je poněkud bizarní, kůzle začne nebezpečně připomínat elektronickou hračku. A nejhorší je, když začne lapat po dechu a to se právě stalo po té mé první dávce nového mléka.
I pravila kniha moudrá: Uvař odvar z kmínu a ten v dávce přiměřené podávej.
A já tak učinila.
Nalila jsem do něj ten kmínový čaj injekční stříkačkou proti jeho vůli. Nechtěl, nechtěl (ona to taky asi žádná lahoda nebude), ale nic jiného mu nakonec nezbylo a zřejmě to zabralo. Každopádně kůzle přežilo.

Co říci závěrem.
Čtrnáct dní jsem podávala koze iontové nápoje od veterináře a čtrnáct dní několikrát denně krmila z lahve kůzlata. Předevčírem se Tereza začla konečně pást a při mém příchodu do boxu se na mě už kůzlata po dlouhé době nevrhala jako hladové šelmy. Vypadá to, že se začíná blýskat na lepší časy a prckové se krmí od mámy.
Hosana!
A to je pro dnešek vše.
Pokračování příště.


Těšte se!

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lipetka Lipetka | Web | 28. dubna 2011 v 22:47 | Reagovat

Hele nás ve škole učili, že když se ti zvíře nafoukne, máš kromě všeho s ním prostě pořád chodit. To už neplatí?

2 Lipetka Lipetka | Web | 28. dubna 2011 v 22:47 | Reagovat

Jo tu pastu odčervovací jsem hledala a nenašla. Musím se zeptat maminy jestli to nemá někde ukryté.

3 Janah Janah | Web | 28. dubna 2011 v 22:49 | Reagovat

Tři kůzlata! To už je slušná várka na jednu kozí mámu. Mimochodem, ten kmínový odvar nám kdysi vařívala babička na bolesti bříška, tak přemýšlím, jestli na nás neaplikovala kůzlečí léčbu :-D

4 Lucka Lucka | Web | 28. dubna 2011 v 22:50 | Reagovat

[1]: To platí. Jenže jak chceš chodit s takovým prckem? Leda bych lezla po čtyřech a šťouchala ho před sebou. A navíc on chodit nemoh, protože měl úplně roztažené nožičky a mezi nimi bříško. 8-O

5 signoraa signoraa | Web | 28. dubna 2011 v 23:02 | Reagovat

Tři kůzlata najednou je poměrně vzácné. Vůbec se nelze divit, že toho koza měla dost. Hlavně že vše dobře dopadlo. Fotka je krásná, jarní a optimistická. :-)

6 Lucka Lucka | Web | 28. dubna 2011 v 23:10 | Reagovat

[3]:[5]: Tereza jede na tři kůzlata celý svůj život a její dcery taky - Leona měla předloni dokonce čtyři (jedno ovšem nepřežilo).
A s tím odvarem to asi tak bude - babičky věděly kam sáhnout. Když to funguje na kozu, dětem to rozhodně pomůže taky, a jak! :-D

7 adaluter adaluter | Web | 29. dubna 2011 v 0:02 | Reagovat

No, u synka jste to asi s pampeliškovým lupením přehnali. :-D

8 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 29. dubna 2011 v 7:13 | Reagovat

Lucko, ty fakt nemáš ten život jednoduchý. Pokud si dobře vzpomínám, už jednou jsi měla s kozou podobné trápení.

9 Čerf Čerf | Web | 29. dubna 2011 v 7:24 | Reagovat

Jsem rád, že prckové, které jsem měl možnost vidět jako hodně hodně čerstvé už prosperujou i s mámou. Docela chápu, že než aby kůzle podruhé okusilo kmínového odvaru, radši se mu udělalo lépe :-). A tobě vysekávám poklonu a uděluji Řád spokojeného kůzlete.

[7]: Tak tohle mě po ránu opravdu rozesmálo :-).

10 Lucka Lucka | Web | 29. dubna 2011 v 8:28 | Reagovat

[7]: Kdyby jedl to lupení, byl by v poho. Kdoví, čím se synek přecpal. 8-O  :D
[8]: No, choroby holt nechodí po horách, ale po kozách. S tím je třeba počítat a můžeme se jen snažit se tomu vyhnout. :-?
[9]: Za poklonu děkuji. To nejlepší napíšu příště, to bude teprv sci-fi. :-D

11 Sikar Sikar | Web | 29. dubna 2011 v 8:32 | Reagovat

Teda, koukám že kozy jsou o dost náročnější než otec s průjmem a matka s boreliozou. Hodně zdar do toho!

12 MirekČ MirekČ | Web | 29. dubna 2011 v 8:49 | Reagovat

Já myslel, že jich budeš mít pět, jako ti v televizi. No, ale já bych neměl nervy ani na jedno. Vydržať!!! ;-)

13 Mami Mami | Web | 29. dubna 2011 v 9:04 | Reagovat

Hlavně, že to všechno dobře dopadlo. Přeji mámě koze hodná poslušná kůzlátka.
Jsou nádherná.

14 Jobe Jobe | Web | 29. dubna 2011 v 9:21 | Reagovat

Kůzlátka jsou nádherná a máma koza už je na ně náležitě pyšná. Co si budu pamatovat nejspíš až do smrti, že nakrmená kůzlata mají mokrou hlavu. O_O Skvosné a jednoduché řešení. Ještě teď cítím, jaké to bylo, hladit jejich mokré  bílé makovičky. Máš to Lucko prostě zmáknuté. 8-)

15 Naďa Naďa | Web | 29. dubna 2011 v 9:47 | Reagovat

Tedy klaním se ti, byla to pěkná fuška. Jsem ráda, že mohu číst tvé příhody, vždycky se na ně těším.

16 Míra.P Míra.P | E-mail | Web | 30. dubna 2011 v 8:06 | Reagovat

Kdyby se nic u vás nedělo tak by to bylo asi hodně podezřelé viď? :-D Tyhle kozlečí příběhy by určitě pomohly i nějakému začínajícímu chovateli. ;-)
Pozdravuj od Martina kluky a už jim nedávej to lupení. :-D Pěknou májku.
Míra

17 jezura jezura | Web | 30. dubna 2011 v 17:47 | Reagovat

Ty musíš být taková všeumělka. Je vidět, že se pořád něco děje, aby taky ne, vždyť těch živých tvorečků máte nejen plný dům, ale i dvorek. Jsem ráda, že je už dobře. Kůzlátka mám moc ráda. :-)

18 Jitka Jitka | Web | 1. května 2011 v 20:33 | Reagovat

Tedy Lucko ty máš ale zážitky s tím svým zvířecím ansáblem. :-)

19 brabi brabi | Web | 6. května 2011 v 7:33 | Reagovat

:-D :-D Taky by mě skoro zabilo, kdybych měla trojčata. Hlavně, že jsou už všichni v pořádku. Nechováš taky několik set slepic? Tvoje podoba s Betty MacDonaldovou je podezřelá! Kdybys ty svoje zážitky prodávala do časopisů, docela dobře se uživíš ;-) Ale hlavně, že se doma nenudíte, to asi vůbec neznáš, viď? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.