


Docela by mě zajímalo, jak na svém blogu líčí zážitek s rozzuřeným monstrem obyvatelky hnízda .
Nabízím své služby jako hmyzobijec. Vosích hnízd jsem odstranil nepočítaně.
Fakt hustý! Možná by se ta scéna dala prodat do filmu
to je moje hruzna nocni vosa... ani ne mura, ty mi nevadej, ale na vosy jsem alergicka, a to jako fest... fuuuuj
Není tak dlouho, co jsem vyprávěl velmi podobnou story. Sázeli jsme rajčata a když byly v zemi, nadešel čas spirál na vinutí se rajčat. Tedy jsem strčil nos do kůlny, zrekognoskoval jsem terén jako bezpečný a pak jsem popad svazek spirál. Leč velmi brzy jsem ho pustil a držel si otékající hubu po žihadle jedné z aktivních obránkyň hnízda. Došel jsem tedy pro sprej vosí umrtvovač a pomstil se na nich. Pak proběhla úspěšná instalace spirál. A já? Ještě týden jsem vypadal jako havajský domovník.
Vosy mi někdy připadají maličko zpozdilé. Uplácají si hnízdo tam, kde zákonitě musí dojít k jeho rozpolcení. Buď je to tím, že hledají záminku, aby si mohly ďobnout, nebo jsou fakt s inteligencí na roveň kočce Micce.
Díky za ten vosí skalp, aspoň vím, jak to vlastně vypadá ve vosím hnízdě . Na bebinka ti foukám, vím, jaké to je, dělat nedobrovolné salta
Co se týká výchovy dětí, není nad osobní příklad, proč dlouhé minuty něco vysvětlovat a planě argumentovat, když stačí pár vteřin a provedená demonstrace se zapíše do dětské paměti navždy.
Jinak au, au, au, bolí, bolí, takhle jak si to člověk může přečíst pomalu a plně si uvědomit každý moment toho fujtajbl pádu. Příště si ty názorné příklady nejdřív trošku promysli, už teď se děsím, jak by to dopadlo, kdyby se tvoje instruktáž netýkala jen vos, ale třeba zacházení s rozčíleným býkem.
Pěkně jsem si u tebe početla. Nejen o stěhování vos od Pepy, ale i o útěku před vosami. Obojí jsi barvitě vylíčila, že jsi mě tím utvrdila v dojmu, že bych nechtěla být ani jednou na tvém místě.
Bolavé koleno ti foukám.
Jen by mě zajímalo, co to mají vosy v hnízdě za ty bílé bublinky. Tam mají mladé vosičky? Hnízd už jsem pár viděla, ale ne takto rozkuchaných.
[1]: Jojo, dokonce tu scénku viděl i Ondra, který byl v tom momentě dost daleko a nevěřila bych, že si mě může vůbec všimnout. Takže připomenuto už bylo.
[2]: To raději nečíst!
[3]: Děkuji za nabídku, již není třeba.
[4]: Hm. Příště instaluji kameru na stativ a dálkovým ovládáním ji v pravém okamžiku spustím.
[5]: V žádném případku! Kalhoty mé dobré, zlaté, stříbrné pěkně spravím a budou sloužit dál.
[6]: Žádné strachy, žihadlům jsem se vyhla.
[7]: Přemýšlím jak vypadá havajský domovník...
Už asi vím.
[8]:[10]:Myslím, že ty bublinky budou larvičky.
Probůh, od Pepy jsem vezla přece včely!!! Vozit vosy, to by mi ještě tak chybělo!
Až začnu psát o tom, že vezu vosy, tak to už rovnou přestaňte číst a volejte Chocholouška.
[9]: Býk má výhodu - je jen jeden.
Vosy se nám usadily na balkoně.Přišla jsem na to, až jsem se o balkon opřela. Naštěstí jsem utekla dřív, než si mě všimly. Večer dostaly dávku biolitu a bylo vystaráno.
Hurá, blog cz se pochlapil. Už jdou vkládat komentáře.
Narazil jsem na tento blog úplnou náhodou když jsem hledal nějaké obrázky, nebo schémata s průřezem vosího hnízda. Dokážu si živě představit ten hukot když jste jim to hnízdo roztrhla, jednou jsme likvidovali vosí hnízdo ukryté ve starém komíně a pamatuji jak jsme s otcem prchali od místa činu ihned poté doprovázeni zlověstným hučením...
Lucko, normálně jsem měla při čtení tvého popisu útěku před vosami husí kůži. Vos se příšerně bojím a když vidím to rozpůlené vosí hnízdo, obdivuju tě, žes měla ještě chuť ho vyfotit. A neboj, myslím, že Vašík na tvoji lekci nezapomene a ve vhodné chvíli ti ji připomene