Vypli proud

5. listopadu 2011 v 23:00 | Lucka |  A co mě nebaví
Pamatujete se, kdy vám naposledy vypli elektrický proud? Já to vím moc dobře - v minulém měsíci to bylo čtyřikrát od rána do odpoledne a v listopadu se to stalo již dvakrát (a to máme teprv pátého). Naposledy včera. V rámci všeobecného zlepšování kvality elektrické sítě jsme byli nuceni to zkrátka přijmout jako nevyžádané dobro.
A protože jak jsem již předeslala, poslední odstávku máme právě za sebou, během pátku jsem doma ve tmě a v zimě, odstřižena násilím od civilizace, zaznamenala několik zajímavých postřehů...

1. Na vypnutý proud nejste nikdy dost připraveni

Přestože o odstávce elektrického proudu informovala vývěska již mnoho dní předem, stejně jsem na tuto akci v pátek ráno zapomněla. Nezapla jsem včas myčku, neohřála jsem ráno Samovi v mikrovlnce jídlo, nepřevařila jsem ihned čerstvě nadojené mléko. Místo toho jsem před odchodem s dětmi do školy pustila pračku a naplánovala jsem si rozsáhlé žehlení.
Že se něco děje jsem si všimla až při pohledu na zedníky u protější novostavby. Jejich činnost mi přišla dost podivná. Bušili do míchačky, prohlíželi rozvodnou skříň, měnily kabelové prodlužovačky u techniky. Během této činnosti opisovali stále větší kruhy kolem staveniště a taky své pohyby neustále zrychlovali.

Když jsem se ze školy po pár desítkách minut vracela, zedník v oranžových montérkách mi ulicí rychle kráčel vstříc.
Jeho oblečení zářilo na dálku a mně vrtalo hlavou, kam ten chlapík tak rychle spěchá. Ale na vypnutou elektřinu jsem si stále ještě nevzpomněla.
Trklo mě to, až když se dělník ustaraně zeptal:
"Pani, nevíte náhodou, jestli jde v ulici elektrika?"
(AHA! BINGO!)
"No...vlastně dneska nepůjde asi do patnácti hodin..."
Zedníkův výraz začal připomínat zbitého psa. Evidentně to nebyl žádný flákač.
"Ale jestli vás to potěší, nejste sám, kdo o tom doteď nevěděl..."

2. Když vypnou proud, raději nic neslibujte ani svému psovi

Doma už mě vítal hladový Sam. Čekal, že mu ihned spařím psí granule horkou vodou a nadšeně kolem mě dělal oblouky. Co se vypnuté elektřiny týká, zjistila jsem, že mám ještě delší vedení než dělníci naproti. Přestože jsem v ranním šeru už poněkolikáté zoufale zacvakala mrtvým vypínačem od lustru, stejně jsem hned nato naplnila vodou rychlovarnou konvici a čekala na zázrak, který se pochopitelně nekonal. Po pár minutách jsem misku s granulemi rezignovaně polila studenou vodou a vložila do mikrovlnky.
Jakže? Je tohle vůbec možné?
Plácla jsem se do čela, když mi ta pitomost zase došla.
Naplnila jsem vodou katrůlek, vložila ho na sporák, pustila plyn a rukou velmi dlouho držela tlačítko zapalovače. Pochopitelně ani neškytl, vždyť je taky elektrický.

3. Pokud si ve tmě chcete rozsvítit a nejde elektrický proud, potřebujete sirky. Ve tmě se ovšem sirky hledají bez sirek velice špatně.

Hledala jsem v šuplíku zápalky. Vždycky tam byly, ovšem zcela nedávno jsem si je v kapse odnesla na halloweenský lampionový průvod. Prošátrala jsem všechny bundy, ale sirky nikde. Napadlo mě, že jsem je nejspíš v zápalu jakési laskavosti někomu v průvodu nenávratně půjčila. Naštěstí jsem si vzpomněla, že mám ještě další zápalky mezi včelařskými pomůckami. Potíž byla v tom, že sirky jsou ve skříni, skříň je ve sklepě a sklep je temný jako pytel. A pokud si chcete posvítit, zápalky se bez zápalek hledají velice špatně.
Nejdřív jsem o cosi zakopla, pak jsem ve skříni zašátrala a nakonec jsem se o něco řízla.
Tudy cesta nevede - to chce baterku, napadla mě konečně moudrá myšlenka.
Doma máme pokrokovou baterku poslední generace. Je na čtyři tužkové baterie a zároveň je vybavena kabelem pro připojení do elektrické sítě. Pokud to rychle shrnu - kabel mi byl v tomto případě na pendrek a brzy mi došlo, že tato neuvěřitelná baterka má vybité baterky.
Zbývala poslední záchrana - strejda! Když jsem vyběhla do patra, shodou okolností zrovna škrtal pod polínky v krbu. Skromně jsem se zeptala, jestli bych si mohla půjčit jednu zápalku.
"Ale samozřejmě, tady máš celou krabičku..." řekl a podal mně sirky.
"Stejně jsem si je přinesl z Halloweena..."

4. Cirkus nakonec

Když vypnou proud, po určité době vám dojde, že jste doma úplně k ničemu. Nic nefunguje, nic nejde, nejste schopni vymyslet činnost, která by se dala normálně vykonávat, navíc je všude tma jak v pytli. Snídani sníte studenou, když už víte, jakou dalo před chvilkou práci ohřát ji psovi. Párkrát naprosto tupě zapnete rádio, zbytečně poslechnete, jestli už doprala pračka, která vlastně ještě prát nezačala a bojíte se dokonce i lozit v lednici, abyste dovnitř zbytečně nepouštěli teplo. Z okna po očku sledujete koně, ochomýtající se kolem elektrického ohradníku bez proudu. Oproti lednici, která se uvnitř zvolna ohřívá, ve všech místnostech začne být po pár hodinách zima jak v morně.
A každému nakonec dojde, že v tomto zůstávat nemá smysl, každý raději vezme bundu a odejde hledat štěstí tohoto dne kamsi ven, jako jsem to včera udělala já...

A po návratu mě čekalo cosi, co nejvíce připomínalo ruský cirkus. V mé mlhavé představě jsem za sebou všechny vypínače opět zhasínala, ale evidentně tomu tak nebylo. Že elektřinu již pustili by došlo i mrtvému. Svítilo se před domem, svítilo se ve verandě, v chodbě, v garáži, svítila digestoř v kuchyni, hučela myčka, ždímala pračka, dokonce byla zapnutá i trouba (asi ji omylem zapnul nějaký trouba) a do toho všeho řvalo rádio jako o život.
Chvilku mi trvalo, než jsem to všechno povypínala a než se mihotavě rozsvítilo světlo zářivky nad rybičkami, kterým tím pomatený elektrický časovač ve tři odpoledne konečně oznámil ráno.

Ta náhlá změna probudila Sama. Od snídaně spal. Teď vylezl z pelíšku, protáhl se, zavrtěl ocáskem a zamrkal:
"Co se děje?
Nebude nějaké jídlo?
Spaříš mi zase pár granulí?"

(Obr: Zdroj)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ashley-graphic ashley-graphic | Web | 5. listopadu 2011 v 23:10 | Reagovat

spřátelíš ?

2 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 6. listopadu 2011 v 1:11 | Reagovat

Tak tohle mě neuvěřitelně pobavilo. :D:D

3 Weush Weush | Web | 6. listopadu 2011 v 2:30 | Reagovat

Nám to vypli min. pondělí úrotože tedka zas něco dělají jinak super článek :D:D

4 M. M. | 6. listopadu 2011 v 7:59 | Reagovat

Bezva jsem se pobavil. Zvláště použitím baterky. :-D
Maminko, naše vlastní baterka byla na svém místě. A navíc čerstvě natlučená. :-D

5 LELLEcaieroff LELLEcaieroff | 6. listopadu 2011 v 8:04 | Reagovat

Opravdu výtečné počtení ;) Pobavilo to...

6 bretislav bretislav | Web | 6. listopadu 2011 v 8:26 | Reagovat

Hotová kovbojka! To jsem měl věru jiné představy o úspěšném plantážnictví! Připomnělo mi to při té příležitosti, že máme na lodžii pod lavicí už řadu let v kufříku stařičký propanbutanový vařič, právě pro podobné kalamitní chvíle. Řadu let nepoužitý, nevím ani, jak dalece už vyšeptalý z dřívějška. Ne, že by nám elektřinu někdy taky nevypínali, ale zatím jsme se bez něj několik roků obešli, výhodou je, že i rybky v akvárku jsou zvyklé na studený odchov i stravu. Ale napadlo mě, a nerad bych se strašil, jak vlastně je takovej vařič asi odolný silným mrazům v rámci pozvolného chátrání. Snad by měl být, si říkám, když tam v mrazech několik zim přežil.. Neriskuju?

7 Matthias Matthias | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 8:30 | Reagovat

Taky nám tady ve čtvrtek nějak vypli eletřinu v celé vesnici. Říkám si, kdyby už nebyla tma, tak by se dalo něco dělat :/

8 Anna Anna | 6. listopadu 2011 v 8:38 | Reagovat

Nám proud naštěstí vypnou nejvýš 2x do roka, ale člověk je fakt jak vyjevenej, když si chce rozsvítit na záchodě a chvíli přemýšlí, jestli nepraskla žárovka. Holt už se bez toho civilizačního vynálezu nějak těžko obejdem. Ale tohle bylo mnoho náhod najednou :-) U nás se to dá přečkat, protože elektrickej zapalovač plynovýho sporáku nefunguje už asi 12 let, takže sirky jsou neustále po ruce. A hraje tu aspoň to rádio, protože mamka přednostně do všeho kupuje baterky. Bez rádia by se fakt neobešla :-)

9 Radka Radka | 6. listopadu 2011 v 8:47 | Reagovat

Krásně jsi popsala, jak jsme bez proudu neschopní. Občas si říkám, kde že mám já schovaný přívod, protože nejde elekřina, jsem taky vypnutá... Také nás odbourá, když neteče voda. Přestože mám obchod u nosu a kdybych nebyla líná, můžu si vody nakoupit co hrdlo ráčí a ruce unesou, ale já raději strávím několik depresivních chvil teskněním sama nad sebou. Nemůžu spláchnout, nemůžu udělat kafe, umřeme žízní, zvadnou mi kvítka... Haha... Od doby co bydlím v paneláku, elektřina nám jde téměř pořád, pokud ji nevyrazí nějaký dobrodinec přímo v domě nebo nepřeťápne kabel nějaký šikovný rejpal v ulici. Ale byly doby, kdy jsem měla svíčky na každém metru a sirky stále v kapse, protože jsem bydlela skoro v lese a tam když byla tma, tak skutečně nebylo vidět ani na špičku nosu. Tyhle dobrodružné zážitky mi nechybí, ale čas od času se zastydím, jak jsme my, pánové tvorstva, neschopní bez těchto civilizačních výdobytků... :-)

10 Naďa Naďa | Web | 6. listopadu 2011 v 9:22 | Reagovat

Tady není co dodat, jedině to, že jako bys psala o mně. Jak jinak, skvěle napsaný. Co mě překvapilo, že pro Sama ty granule spařuješ horkou vodou. Proč to? Ela je chroustá nejraději jen tak.

11 lucka345 lucka345 | Web | 6. listopadu 2011 v 10:12 | Reagovat

[1]:Když mi nebudeš zjara šlapat v kukuřici, klidně.
[3]: Zdá se, že si to užívají na více místech. :-?  :D
[4]: Na svém místě? Co to je NA SVÉM MÍSTĚ??? [:tired:]
[6]: Možná by to chtělo drobnou revizi. Někdy jen tak vyhodit pojistky a trochu si zarobinsonařit. :-) No, ale po těch zimách...aby nebyla z kalamity kalamita další. Na druhou stranu - tato starší technika většinou vydrží mnohem víc, než bychom čekali. :-)
[7]: Nejdřív je tma a pak ještě zima. Dělat se dá akorát p.d! :-?
[8]: Taky jsme mívali baterky. Jenže děti je všechny vyplemcají do hraček, takže je dávno nemáme ani tam, kde by být měly. Všechny baterky končí v autíčkách a dalších roztodivných hyblostrojích. ;-)
[9]: To máš teda úplnou pravdu. Bez elektřiny jsme všichni v háji. Asi si jedny sirky schovám na tajné místo pro případ naprosto krajní nouze. Hlavně do té doby nesmím zapomenout, kde to tajné místo je. ;-)
[10]: To je zvyk ještě z nedávných raně štěněcích let, kdy neuměl tvrdé granule žrát a taky neměl moc zubů. A hlavně mu do granulí nakrájím trochu masíčka a když to celé pak přeleju horkou vodou, šťávička z masa se vsákne do těch granulí a když to trochu vychladne, zamíchám do toho ještě vitaminy. To má rád. :-P

12 EN EN | Web | 6. listopadu 2011 v 12:19 | Reagovat

Poslední odstavení od proudu jsem zaznamena před několika měsíci, oprava rozvodů elektřiny, za což jsem byla ráda, protože to bylo nutné. Nevadilo mi, že nejde proud, ale bylo mi nepříjemné, že mám v bytě dva cizí chlapy, opraváře.

13 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 6. listopadu 2011 v 15:21 | Reagovat

Teď už u nás elektřina funguje obstojně, ale jeden čas to bylo podobné jako u vás. Naučila jsem se mít v pohotovosti a na přesně a přísně určeném místě baterku, abych ji našla i poslepu, sirky a svíčky na dalším místě. Světlo je ovšem ten nejmenší problém. Posvítíš si třeba i petrolejkou. Horší je to s praním, žehlením, lednicí a pod. Holt se už bez té elektřiny těžko obejdeme. Ale jinak, problém podaný tvým úžasným stylem, jako by ani problém nebyl, spíš jedna velká sranda :-D

14 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 6. listopadu 2011 v 20:09 | Reagovat

Ano , to znám , občas zažívám podobné horory , naštěstí naše kočka dostává žrádlo až večer a granule žere suché. :-D

15 MirekČ MirekČ | Web | 6. listopadu 2011 v 21:21 | Reagovat

Teď mě tak napadlo jak jsi napsala tento článek, když nešel ani počítač? ;-)

16 lucka345 lucka345 | Web | 6. listopadu 2011 v 22:40 | Reagovat

[12]: No, tak v tomto případě - hlavně, že přišli. :-)
[14]: S kočkou je to o dost jednodušší. Když nebude jídlo včas, dojde prozkoumat misky k sousedům. ;-)
[15]: Ale vždyť přece jsem psala o pátku a psala jsem v sobotu a to to šlo. A teď, když píšu tohle, píšu o pátku a sobotě, je neděle a taky to jde. 8-O ;-)

17 lucka345 lucka345 | Web | 6. listopadu 2011 v 22:50 | Reagovat

[15]:Teď jsem se do toho tak zamotala, že jsem se lekla, jestli už není pondělí... :-?

18 Čerf Čerf | Web | 8. listopadu 2011 v 8:06 | Reagovat

Moc dobré a pěkně napsané. Já bydlím v bytě, kde je na elektriku úplně všechno, takže když loni v lednu za velkých mrazů na dva dny vypnul proud, výrazně se zvýšila moje touha pobývat v práci:-).

19 jezura jezura | Web | 8. listopadu 2011 v 18:05 | Reagovat

Moc hezké a zábavné čtení! A to vypínání po návratu domů - no super! :-D

20 Jarmila Jarmila | Web | 8. listopadu 2011 v 21:45 | Reagovat

Pěkně napsáno. Nás to čeká zítra. Vypínají každý den jednu vesnici, asi provádějí nějakou revizi. Ještě, že máme ve sklepě místnost se sporákem na tuhá paliva. Bude kde uvařit. Jinak tam probíhají zabijačky.

21 Jobe Jobe | 10. listopadu 2011 v 8:24 | Reagovat

Nechci sem míchat politiku, ale nedá mi to. :-) Kormidelníci našeho státního děravého korábu jsou, jak vidno, opravdu borci na svých místech. Krátí přídavky na děti, porodné, sociální dávky, taky není na důchody, takže se sníží valorizace. Ovšem jak tedy zařídit, aby se obrátil trend stárnutí společnosti? Přece Black outy!!!! Inspirace jistě pochází z USA. Tam se při posledním výpadku (tuším v New Yorku) zvedla po devíti měsících porodnost o docela šílená procenta!!! Panečku, to je lék na krizi!!!!!! Dovolím si jen jednu technickou... Opět to chlapci dělají špatně. Proud by měli vypínat navečer, neboť v poledne je manžel či přítel obyčejně v práci. A nebo jen chtěli udělat radost zahradníkovi. [:tired:]  O_O

22 Janinka Janinka | Web | 11. listopadu 2011 v 14:45 | Reagovat

Hláška "Ve tmě se ovšem sirky hledají bez sirek velice špatně" je velmi pravdivá. Já používám podobnou větu - "Bez brejlí se brejle hledají blbě" :D.

23 lucka345 lucka345 | Web | 11. listopadu 2011 v 15:20 | Reagovat

[18]:: Nám loni taky seriově vypínali proud v těch největších mrazech. Ráno jsme vždycky topili jak o život, aby to pak co nejdéle vydrželo. Bohužel, i náš kotel na tuhá paliva potřebuje elektrické čerpadlo, aby fungoval. :-(  :-?
[19]:: Kdysi jsme měli v domě zapojený alarm proti zlodějům a ten se po každém výpadku proudu spustil. No - aspoň celá ulice věděla, že už to zapli. 8-)
[20]:: My máme pro tento případ sporák na propan-butanovou bombu. Možná je to trochu mimo, ale mám dobrý pocit, že si ohřeju čaj vždy, když nějaký pochop kdesi daleko znenadání zavře kohout... :D
[21]:: Napadl mě komentář o zahradníkovi, který nemá v listopadu do čeho píchnout.. :-x
S kormidelníky děravého korábu to vidím tak - ti chytřejší již s krysami dávno opustili loď. A ten zbytek ví, že se rychle blížíme ke Skyle a Charibdě - přivazují se ke stěžňům a zalívají si uši voskem. :-?
[22]: Vlastně je to takové perpetum mobile naruby. Nic nefunguje a přitom jedno nic pohání druhé. 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.