Prošlé mrazivé dny by bylo zřejmě nejpříjemnější přečkat doma v teple s hrnkem horkého čaje v ruce. Jenže když začne oknem dovnitř svítit sluníčko tak jako včera, člověk najednou zapomene, že venkovní teplota spěje pomalu k mrazivé dvacítce, navleče na sebe vše co najde a zvědavě vyleze ven.
(Tedy možná ne každý, ovšem já jsem neodolala hned ráno.)
Pěkně jsem se nabalila, foťák ukryla do tepla pod bundu a přistrojila oblečkem taky pejska Sama. Jenže Sam vzdal ranní procházku už po pár metrech, takže jsem se musela otočit a vrátit ho zpátky za dveře. On vydrží dost, ale tohle počasí zkrátka odmítl skousnout. Zmizel doma jako pára nad hrncem.
Chvilku jsem měla dojem, že nad mým výletem kroutí hlavou i zmrzlý kos na větvi...
Jeho rozvětvená ptačí rodina o kus dál hodovala na obilí, které tu myslivci vysypali jako návnadu na divoká prasata. Vysypali, ale už se neukázali. Abychom se divočáků zbavili, muselo by se u toho krmítka některé prase samo střelit do hlavy, což se zřejmě nestane. Nicméně tito ptáci jsou důkazem toho, že na zemi vysypaná pšenice má také nějaký smysl...
A to už jsem došla až k úlům, které teď mají zimní image jako reklama na ruskou vodku. Však jsme taky v mrazech své východní bratry již téměř překonali. Ne moc, ale proč to neříct - ještě pár stupňů a Moskva se od nás bude učit.
Naštěstí věřím, že včely tohle neřeší a že si v úle drží své teplíčko tak jak to umějí jenom ony...
Potom jsem zašla do lesa. Překvapilo mě, že i v té třeskuté zimě poskakuje lesní ptactvo po větvích a hlasitě švitoří. Vypadá to, že ani ptáky mráz nijak zvlášť nerozhodil.
Zato studánka si vůbec nebyla podobná. Mráz ji zasklil do strnulého ledového vodopádu...
Při pohledu na zamrzlou studánku jsem si vzpomněla na berounský jez a zachtělo se mi dojít se k němu znovu podívat. Fotky únorové Berounky nám nedávno na svém blogu nabídl Čerf Vápeník a napadlo mě, že nějaký obrázek jezu by mohl doplnit tuto sérii.
Využili jsme slunného odpoledne, naložili jsme do auta brusle, děti a psa a brzo nato jsme kráčeli po třpytivém berounském ledu. Dětí tu bylo jako smetí.
Ještě zbývalo obout oba synky do bruslí a pak už jen popadnout foťák a hurá k jezu...
A slibovaných několik fotek zamrzlého jezu v Berouně:
Tak.
To by stačilo a po mrazivém odpoledni se nám na poslední fotce výprava přesouvá do tepla k čaji a bábovce.
Bylo to krásné a bylo toho dost...
Lilianna Mell | 
To je zvláštní , takhle zamrzlý jez , ale vypadá to hezky . A na bruslích jsem už asi 20 let nestála a už to asi zkoušet nebudu.Zabila se.