Zápisky (m)učitele II.

1. února 2012 v 22:21 | Lucka |  Co mě ještě baví
"Nemůžete jim všechno dovolit. Oni totiž nic nevymyslí jen tak samoúčelně. Za vším něco vězí a nejlíp je zarazit jim to hned od začátku."
Tohle mi vysvětlila starší a o mnoho zkušenější učitelka ve chvíli, kdy z našeho kabinetu odešla drobná, usměvavá holčička.
Žákyně šesté třídy se přišla zeptat, jestli by si mohla na matematiku sednout s Kristýnkou.
Pokrčila jsem rameny. Nevím sice, kterou Kristýnku myslí, ale proč to holkám nedovolit, jestliže nebudou při hodině diskutovat a budou dělat to, co mají.
"Děkuji!", zazpívala dívenka a v mžiku zmizela ve dveřích.
Kolegyně už dál nic neříkala, já si lžičkou zamíchala horký čaj a rychle pustila dívku z hlavy.

Uběhlo pár minut a na dveře kabinetu opět kdosi nesměle zaklepal.
"Už je to tady...", promluvila napůl pro sebe učitelka za stolem, když do místnosti vstoupila Mařenka Konopásková.
"Jdu se zeptat, jestli bych si mohla na matematiku sednout s Janou."
Aha. Zdá se, že nám tu klíčí problém. No, ale když jim to tedy zarazím hned od začátku...
"Víš co, sedni si jako normálně a dořešíme to až ve třídě."
Mařenka odešla a ve dveřích poděkovala, což bylo podezřelé.

Usrkla jsem čaje a než bych řekla švec, opět byl kdosi za dveřmi a bušil. Paní učitelka obrátila oči v sloup. Dveře se hned nato otevřely a v nich stáli tři kluci:
"Jdu se zeptat, jestli bych si mohl sednout na matematiku s Jirkou..."
"Iné, já budu sedět s Ondrou, ty si sedneš s Markem.."
"...jestli by si moh sednout Jirka s Ondrou, Marek s Lukášem a já..."
"Ale Marek chce přece sedět s Ivanem..!"
"A s kým budu teda sedět já..?"
Vyskočila jsem ze židle:
"Tak dost! Všichni si sednou podle zasedacího pořádku, který máte napsaný v třídní knize!", zahřměla jsem.
Zavládl okamžik zděšení.
"Ale...podle toho mi už dávno nesedíme..."
Kluci se na sebe zmateně podívali.
"Já myslím, že jsme podle něj neseděli VÚBEC NIKDY!", dodal druhý (a kroutil hlavou jako výr velký, kterého jsme hodinu předtím probírali v přírodopise).
"Tak dneska si podle toho sednete!"
Třetí žák úplně ztratil řeč.
Kluci zmizeli na chodbě a já se vrátila k čaji s pocitem řádně nastoleného pořádku.

Muselo být těsně před zvoněním, když se dveře kabinetu znovu otevřely, tentokrát bez zaklepání. Do místnosti vkráčel žák šesté třídy s rudými tvářemi a slzou na krajíčku a rozzlobeně hlásil:
"Paní učitelko, to je strašný, co se ve třídě děje. Oni se tam rvou o židle a shazujou se na zem. A mě vyhodili z mojí lavice, židli mi sebrali a řekli, že už na tom místě NESMÍM NIKDY SEDĚT!
Paní učitelko...že to není pravda?
A řeknete jim, aby mi vrátili mojí židli...?"


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lipetka Lipetka | Web | 1. února 2012 v 22:33 | Reagovat

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly :-D

2 Janah Janah | Web | 1. února 2012 v 23:21 | Reagovat

Nějaký ten rok jsem (m)učila, takže musím jen potvrdit autenticitu. ;-)  :-)

3 $tranger ^^ Girl $tranger ^^ Girl | 2. února 2012 v 0:07 | Reagovat

Sice jsem nikdy neučila, za to vím, jaká jsem byla :D Úplně stejná jako ti "malí". Když se na to dívám zpětně, obdivuji učitele, že s námi měli takovou trpělivost :)

4 Paweł Grobelny Paweł Grobelny | E-mail | Web | 2. února 2012 v 0:56 | Reagovat

Dobry blog i bardzo ciekawy wpis. Będę tu wchodził i czytał. :-)

5 Věrka Věrka | Web | 2. února 2012 v 6:30 | Reagovat

:-D  :-D  :-D

6 ovesná vločka ovesná vločka | Web | 2. února 2012 v 11:56 | Reagovat

Zatím jen studuju. Ale vzhledem k tomu, že jsem zavrhla myšlenku na vědeckou kariéru, čeká mě za pár let (když Dobeš dovolí a nezdemoluje školství definitivně) s největší pravděpodobností něco podobného. Nemůžu se rozhodnout, jestli se víc těším, nebo děsím. 8-)

7 Naďa Naďa | Web | 2. února 2012 v 12:13 | Reagovat

Achachacha, paní učitelko a mohla bych si sednout vedle vás, až za vámi přijedu? :-)

8 Jezurka Jezurka | Web | 2. února 2012 v 17:07 | Reagovat

No to mne opravdu dostalo. Doufám, že nám napíšeš jak to všechno dopadlo a jestli  byla ve třídě cihla na cihle. :-D

9 renuška renuška | 2. února 2012 v 17:24 | Reagovat

Jak k tomu nebožátka příjdou, sedět podle zasedacího pořádku??? Jestli si dobře vzpomínám, tak za nás - a nejsme o tolik starší, než tví studenti - se jinak sedět ani nedalo, bylo to bez debat a basta. Asi jsem zastaralá :-)

10 Lucka Lucka | 2. února 2012 v 18:56 | Reagovat

[1]: Ano - mnoha malými dlaždičkami. :-)
[2]: Že by čítanková situace? :D
[3]: Hm...a někteří taky neměli. 8-)
[4]: Dziękuję bardzo.
[6]: Možná bych na tvém místě o vědecké kariéře ještě zauvažovala. :-D
[7]: Ale jistě, budu vám držet místo v první lavici. Ovšem jestli nebudete spěchat tak jako posledně. ;-)
[8]: Cihly jsem poskládala a zalila maltou. A pak jsem to ještě nahodila a zaštukovala, aby se to už nehlo. 8-)
[9]: Oni se řídí pravidlem: co není zakázané, je dovolené. Takže nejjednosušší je držet se strategie starší paní učitelky - na všechno jim od začátku říkat NE! [:tired:]  :-D

11 bretislav bretislav | Web | 2. února 2012 v 20:21 | Reagovat

A posílat zlobivé na hanbu do kouta třídy? To nám pomáhalo. Nebo sedět v lavici s rukama za zády (rovná se zároveň páteř)?! Na držení ukazovátka v předpažení se radši v téhle době už neptám, to už vím.

12 adaluter adaluter | Web | 2. února 2012 v 21:43 | Reagovat

Takhle zvenčí kouzelné vyprávění, sedět v té sborovně tak nevím smát se? brečet?
Těším se na další zážitky, vypadá to velmi slibně. :D

13 Čerf Čerf | Web | 3. února 2012 v 8:02 | Reagovat

Jsem zvědav, kde (a zda vůbec) v novém pořádku zbude místo na paní (m)učitelku :-)

14 Vendea Vendea | E-mail | Web | 3. února 2012 v 12:30 | Reagovat

mě napadlo jen:

pro dobrotu, na žebrotu :-)

A jak vlastně židlová válka nakonec dopadla? O_O  :D

15 MirekČ MirekČ | Web | 3. února 2012 v 19:22 | Reagovat

Pro mě je to jako balzám na duši. Budu teď dychtivě čekat na nové články na stejné nebo podobné téma a text budu hltat očima a obsah a myšlenky ukládat do paměti. ;-)

16 brabi brabi | Web | 3. února 2012 v 20:08 | Reagovat

Já jsem věděla, že se dočkáme nějaké té zábavy (pro nás-čtenáře), ale tebe je mi líto. Jsem zvědava, jak dlouho to vydržíš. Děti jsou květy národa (říkal Jan Amos Komenský), ale Herodes! to byl aspoň král! dodával můj muž :-D

17 Jarmila Jarmila | 4. února 2012 v 18:48 | Reagovat

Doporučuju vřele každé klučičí mamince, natožpak paní učitelce, přečíst si mockrát Mikulášovy patálie...atd. od pana Goscinnyho. Jedinečný požitek pro duši, uklidňující, všechno už tu vlastně bylo....:-D
Držte se! Jarmila

18 Jobe Jobe | 7. února 2012 v 16:33 | Reagovat

hahahahahahahahahahahahahachacháááá... Uff. No co na to mám napsat? Prostě děs pro kantorku, ale pro čtenáře nekonečná bašta. :-) Docela bych, kdybys ještě někdy učila, chodil k tobě do houslí nebo na matiku. Musí to bejt nádhera, mít tě za úču. Možná bys mi dovolila, abych v tvých hodinách seděl se Staňkovou. Dával bych pozor, protože bych nemusel psát psaníčka. [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.