Včely nejsou hračka

19. března 2012 v 23:34 | Lucka |  Psíci
Není to tak dávno, kdy jsme s tatínkem vedli dlouhé debaty o tom, jakého pejska bychom si měli pořídit. Zatímco já se při tomto plánování držela nízko při zemi s yorkšíry a westíky, tatínek prosazoval vyšší cíle s vidinou bulteriéra u boku. Jak to dopadlo už asi víte. Přivezli jsme si Sama, štěně, o kterém prodávající paní v jedné větě prohlásila, že nepřeroste krysaříka a v té samé větě dále uvedla, že Samův tatínek je tedy dost veliký a její vodorovná dlaň při tom jezdila ve výšce od lidského kotníku k pasu.
Čas ukázal, že náš výběr nebyl vůbec tak špatný, vlastně byl dost dobrý, dokonce bychom mohli s trochou skromnosti mluvit o šťastné ruce. Ze Sama coby zajíce v pytli vyrostlo cosi jako maličká minatura hnědého dobrmana. Když vyrazíme do města, lidé se otáčejí, zastavují a zvědavě se ptají na plemeno. A protože nebudeme s každým debatovat o tom, jak jsme k této zvláštní směsce přišli, odpovídáme, že Sam je africký kakaový pes. Někomu to dojde hned a někdo s tím zas dojde až domů a tam to šíří dál. Netrápíme se tím.

V pátek jsem za slunečného počasí vyrazila s PET lahví v ruce zalít několik stromků, zasazených v těsné blízkosti úlů. Nešla jsem sama, byl se mnou Honzík a taky Sam. Když jsem viděla, jak to včelkám pěkně sviští, nenutila jsem synka chodit včelám rovnou do přistávací dráhy a zalila jsem stromky sama. Honzík se psem si vesele hráli opodál. Vyprázdnila jsem láhev s vodou a chystala se k odchodu, když jsem si všimla, že Sam už si nehraje s klackem, ale místo toho loví včely kousek od úlu. Bylo mi jasné jak to dopadne a nemusela jsem čekat dlouho. Dostal žihadlo do packy, na hru úplně zapomněl a rychle pajdal od včelínu pryč.

"Co to je???" vytřeštil oči tatínek, když pozdě odpoledne zaparkoval traktor a vrátil se domů.
Ničeho jsem si nevšimla. Byla jsem z jeho překvapení překvapená.
"Co jste s tím psem sakra dělali???" pokračoval ve svém zděšení a dál zíral na Sama.
Do této chvíle jsem psovi věnovala pramálo pozornosti. V momentě to bylo jinak. V pelíšku totiž ležel Sam, který tomu našemu byl jen stěží podobný a to se dá jen těžko přejít mávnutím ruky.
"Asi ho ty včely nějak poštípaly..." hlesla jsem a zkoumala jsem Sama vleže.
Jeho hlava byla obrovská. Čumák mu otekl, takže byl v jedné rovině s čelem, po stranách mu vyrostly jakési křeččí vaky a v tom všem pomalu mizela jeho psí očička.
Jak čas plynul, hlava přerostla v klabonos.
"Hele - chtěl jsi bulteriéra, tak ho tu máš. Nestěžuj si."
Jenže humor mě přešel ve chvíli, kdy Sam vylezl z pelíšku, v jakési hysterii začal pobíhat z místa na místo, snažil se nacpat do čerstvě vypraného prádla a prohrabával se do koberce. Vyšiloval. Aby toho nebylo málo, začal k tomu skučet jako pes. A začínal vypadat jako zvíře z druhořadého hororu.

Volali jsme veterináři.
Poradil nám mazat čumák Fenistilem, chladit obkladem a doporučil kuličky homeopatika. Fenistil byl tou dobou kdesi ve tmě u včelínu, na homeopatika jsem skeptik a zkuste plácat obklady na hubu pobíhajícímu kvílícímu psovi.
"Kdyby se začal dusit, máme prý hned přijet." dodal optimisticky tatínek.
Podívala jsem se Samovi do tlamy, abych zjistila jak vypadá otok uvnitř. Nepoznala jsem vůbec nic. Dali jsme mu pár kuliček homeopatika. Buď to byla náhoda, nebo efekt (skeptik suď!), Sam přestal kvílet, zalehl do křesla a usnul jako špalek.
Potíž byla v tom, že jsem si nebyla jista, jestli je to dobře nebo špatně. Zkoušela jsem ho probudit, ale moc to nešlo. Možná to bylo taky tím, že už mu oči zcela zmizely pod boulemi kůže, takže začal připomínat spíše šarpeje. Možná, že i koukal, jenže to zkrátka nebylo vidět.
Takže jsem se posadila vedle k televizi a po očku sledovala, jestli ještě dýchá, tedy žije.

Byla půlnoc a Sam dál spokojeně oddychoval. Vedle něj oddychoval tatínek. Šla jsem si lehnout, neboť ráno moudřejší večera. Bylo mi jasné, že už s tím víc nevymyslím.
A ráno mě čekalo překvapení.
Na chodbě mě nevítal bulteriér ani šarpej.
Stál tam africký kakaový pes, vrtěl ocasem a těšil se ven.
Tak sláva, ráda tě zas poznávám!
Snad si budeš pamatovat, že včely nejsou hračka.

Ilustrační foto:

Předtím

Potom
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 19. března 2012 v 23:42 | Reagovat

Chudák malý . Buď dostal víc žihadel , nebo má alergii , pokud to je u psa vůbec možné .
Ale každopádně si to bude do konce života , nebo aspoň na dlouho pamatovat . Tedy pokud to má v hlavě v pořádku . O_O

2 Lipetka Lipetka | 19. března 2012 v 23:44 | Reagovat

Tý jo, ten bulík tam fakt je :-D No ještě, že to dobře dopadlo.  Docela mě to ze začátku zděsilo.
Já se jednou poprala s včelou o malinu a nedopadlo to až ta dobře. Do nemocnice mě přivezli na poslední chvíli a několik dní si mě tam nechali :-D

3 Scabbi Scabbi | Web | 20. března 2012 v 0:32 | Reagovat

Awww! Chudinka malinká! ^^ Tak snad si to do příště zapamatuje :)
Tohle se stát mému pejsnaovi, tak to není on, kdo vyšiluje a běhá z místa na místo, ale já.. :D
Pamatuju si, jak mu nešťastnou náhodou vypadlo očíčko..páni to byl stres! Na každého jsem křičela ať něco dělá a sama jsem byla schopná jen poskakovat kolem a lomit rukama. A pak ho samozřejmě odvézt na veterinu.
Očíčko mu sice nezůstalo, ale pan veterinář mě informoval, že to pejsek nebude brát jako žádný handycap a naprosto se s tím zžije. Jen mu ještě asi jaksi (po všech těch letech) nedošlo, že na jednu stranu nevidí (a měl by se více rozhlížet) a tak se mu občas stane, že do něčeho narazí.. ^^

4 bretislav bretislav | Web | 20. března 2012 v 5:34 | Reagovat

Pane jo! Když si pomyslím, že tak nějak by dopadla moje alergická žena.. Hračka teda nejsou. Podobně vypadal kamarád po noci strávené na ostrůvku na Staré dobré Lužnici, ale ten to měl jen od komárů. Taky nebylo ráno vidět, jestli kouká.

5 jezinka jezinka | Web | 20. března 2012 v 6:48 | Reagovat

Naše špicka loví včely a veškerou létající havět pořád.Nevím jak to dělá, ale zatím ji nic neštíplo- i když jí to slibuju. :D

6 Taychi Taychi | Web | 20. března 2012 v 7:07 | Reagovat

Se včelama si nezahrávám, jen jako magor je chodím fotit :-D

7 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 20. března 2012 v 8:02 | Reagovat

Chudáček Sam, asi má alergii, ještě že to tak dobře dopadlo. Příště si už dá na včely pozor.

8 Čerf Čerf | Web | 20. března 2012 v 8:18 | Reagovat

Africký kakaový pes... Půjdu se zeptat do Zverimexu! :-)

9 Ella Ella | Web | 20. března 2012 v 8:39 | Reagovat

Chudak Sam ten si teda uzil a vy snim ,hlavne ze se z toho dostal.

10 Geisha Geisha | Web | 20. března 2012 v 9:36 | Reagovat

To je přece jasný. Všichni ví, že Afričtí kakaoví psi jsou na včely alergičtí :D Chudák Sam, zajímalo by mě, jestli to opravdu alergie byla. Náš pes včely žere, nejdřív je packuje a pak prostě sežvýká, žihadel dostal několik, ale vždycky se mu jen v místě vpichu udělá malá boulička, nikdy takhle neopuchl. Mimochodem náš pes se teda nepoučil, je to holt včelojed :D

11 Míša Míša | E-mail | Web | 20. března 2012 v 10:12 | Reagovat

Jej, chudáček. Náš jeden pes se kdysi naučil včely chytat. Později se to stala jeho zábava. Dodnes vidím, jak vždy vyběhl ven a mrštně se vyšvihl do vzduchu, aby správným secvaknutím čelisti zabil včelku. Chodili jsme pak venku a sbírali jejich mrtvá tělíčka.
Asi poznal, že štípou, tak si umínil jejich vyvraždění.

12 Naďa Naďa | Web | 20. března 2012 v 10:29 | Reagovat

Chuděra malej, kakaovej, africkej, takhle se zmasakrovat...
No, sláva, že je po všem. Ale Sam se vám opravdu povedl :-)

13 Iris Iris | Web | 20. března 2012 v 10:34 | Reagovat

chudáček, ale nevím nevím, jestli se poučí :-)  :-)  :-)

14 Lucka Lucka | 20. března 2012 v 11:07 | Reagovat

Potíž je v tom, že vlastně vůbec nevím, co se u těch úlů za mými zády dělo. Zaznamenala jsem jen boj s tou jednou konkrétní včelou. Takhle to vypadá, že Sam do toho úlu přinejmenším nacpal celou hlavu. A taky je možné, že v tom včely vůbec nejsou a že ho kopnul kůň. :-D

15 MirekČ MirekČ | Web | 20. března 2012 v 12:02 | Reagovat

Pepík fon Z Podvrat. :-D

16 Jobe Jobe | 20. března 2012 v 12:11 | Reagovat

No nazdar! Vyřiď africkému kakaovčíkovi mé politování. [:tired:] Dovedu si ale představit jinou a hlavně bezbolestnou masku pitbula na maškarní... I když, pokud chtěl jen udělat radost páníčkovi, je to pochopitelné :-)
Anebo je Samík zapálený sběratel? Taková sbírka včelích žihadel, to je vpravdě unikátní sběrateldský objekt. :-D

17 Veki Veki | Web | 20. března 2012 v 18:59 | Reagovat

Jejda. Naše kočka chytá chrousty, někdy i vosy a jiné žihadlové potvory, ale umí si dát pozor, asi ví, co by ji čekalo, kdyby to přehnala. :-D

18 M. M. | 21. března 2012 v 11:44 | Reagovat

Východoafrického žlutého psa opravdu, ale opravdu, nekopl kůň, ani nemá alergii. Ten trotl nachytal větší množství žihadel. V počátečních fázích otékání bylo ještě zřetelně patrné, že otok začíná z nespecifikovaného množství menších bulek.
Ač jsem sám skeptikus, co se účinků ho-patik týče, musím přiznat, že je zde určitá časová souvislost mezi podáním Apis Melif. 15 v množství 5 ks a:
a) zastavením růstu otoku
b) uklidněním psa (osobně jej přisuzuji snížení bolestivosti)
c) nástupu stavu "studený vlhký čumák"

M.

19 Janah Janah | Web | 21. března 2012 v 12:21 | Reagovat

Homeopatika fungují - mnohokrát jsem si to na zvířatech i na sobě ověřila. ;-)  :-)

20 AjA AjA | 22. března 2012 v 10:17 | Reagovat

ja tomu moc neverim, ale ted testuju jakousi chamomilla vulgris 15 ch na diteti...zuby jsou zuby... tak uvidime, jestli hermanek zabere :) [19]:

21 Jezurka Jezurka | Web | 22. března 2012 v 18:02 | Reagovat

To je tedy rozdíl a přiznávám se, že ten původní Sam je o hoooodně hezčí než ten "upravený" včelami. Ještě, že to tak dobře dopadlo. Já si myslím, že už se včelínu bude obloukem vyhýbat. Dcera má jorkšírku a když byla ještě štěně, štípla ji do čumáčku vosa. Přišli zrovna k nám a na ten její "tanec" a skučení niky nezapomenu! Od té doby jak vidí, že něco někde kolem lítá, i třeba moucha, tak se běží schovat k paničce. :D

22 brabi brabi | Web | 22. března 2012 v 22:24 | Reagovat

A tak jsem si Lucko vzpomněla, jak tě loni bodla včela u oka a ty jsi opuchla! Možná být toho víc, byla bys taky jako pitbul ;)) Snad se Sam poučil a úly obejde obloukem. Dobře, že to takhle dopadlo. Znala jsem alergickou paní, která si nestačila doběhnout do chaty pro pomoc a našli ji mrtvou na schodech.

23 Kitty Kitty | E-mail | Web | 31. března 2012 v 21:29 | Reagovat

Naši Bett jsem učila, aby po lidech neskákala. Jednou si šla skočit na Bohuše, který dělal se včelama. Jak to dopadlo je jasný! A na louce prchá před pichlicí nejen ona, ale i já se zástěrou přes hlavu. Včelky fakt nejsou žádné hračky... ;-)

24 Radka Radka | 1. dubna 2012 v 8:44 | Reagovat

teda přes fakt, že to bylo velmi vážné a smutné, se musím smát. :-) Same, ty jsi ale trdlo ;-)

25 JV2914 JV2914 | Web | 29. května 2012 v 13:15 | Reagovat

:o) teda zábavné je to až teď když to dobře dopadlo...

26 Lucka Lucka | 29. května 2012 v 19:42 | Reagovat

[25]: Vždyť říkám, že tragické historky sem nepíšu! :-)

27 dominika dominika | 22. září 2012 v 10:05 | Reagovat

chudinka... :-(  :-(  :-(  :-(  :-(

28 Lubo Lubo | Web | 21. října 2015 v 13:14 | Reagovat

Nášho Justina chránim pred včelami. Ony si tie pásikaté potvorky myslia, že je medveď a chce im zobrať zásoby.....včely a chlpatí asi nebudú kamoši nikdy.... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.