Potápěč

14. května 2012 v 16:00 | Lucka |  Perličky a vtípky
Mateřská školka byla v bazénu na plavání. A protože Vašík je ve vodě stále až nadmíru na sebe opatrný, čekala jsem s napětím, jaké dojmy si domů přinese. Vrátil se s radostným úsměvem na tváři.
"Tak co, Vašíku, jaká byla voda?"
"Bylo to dobrý...a mami, já jsem dneska normálně plaval!"
(Nadšený výraz v obličeji.)
"Plaval? A sám?"
"Jo! S destičkou a taky s plavací vestou. A představ si, že jsem se fakt i POTOPIL POD VODU!"
(Vítězné narovnání, vysunutá brada.)
"Fakt?"
"Fakt! TŘIKRÁT!"
(Mává mi před nosem nataženou rukou a nadšeně ukazuje tři prsty.)
"Byl jsem úplně jako potápěč!"
Nevycházím z údivu.
"Aha. No...a to TŘIKRÁT bylo schválně, nebo omylem?"
(Šklebík.)
"Omylem..."

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jezurka Jezurka | Web | 14. května 2012 v 16:52 | Reagovat

Omyl se také počítá! Aspoň si to zkusil a přežil! To je důležité! :-D

2 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 14. května 2012 v 16:55 | Reagovat

Nic na světě není náhoda , všechno má svou příčinu . Třeba uplavala ta vesta , atk se chtěj nechtěj potopil a přitom zjistil , že to není tak hrozný . Moje děti se na kurzu plavání plavat nenaučily a to ho absolvovaly 2 krát. jednou v druhé a podruhé v třetí třídě . Ne že by neměly rády vodu , ale bojí se pustit . Tak je snad letos v létě konečně naučím plavat . Už by bylo na čase. :-)

3 AjA AjA | Web | 14. května 2012 v 18:01 | Reagovat

ano, Ondra byl jiz take potapecem, take omylem, ale zatim jen dvakrat...protoze rpiste, az mi ho pani instruktorka s radostnym vyrazem nechtene zacne topit, tak ji utopim sama :)) (Ondra pod vodu jit umi, vsechno, ale pani instruktorka ho chudaka sestimesicniho nechala plandat na rantlu bazenu, a kdyz videla, jak se drzi, tak ho nadsene pustila, Ondra  jeste chvili plandal,  nez si usmyslel, ze rantl bazenu uz mu nechutna, natahnul se pro hracku, a na tu uz nedosahl, protoze sel dolu ke dnu jak nepodarene vystrele torpedo... :)))

4 Lucka Lucka | 14. května 2012 v 20:37 | Reagovat

[1]:Ano. Mýlit se le potápěčské! 8-)
[2]: Já bych rozhodně nelámala hůl. Zkus jim v létě nenápadně podstrčit potápečské brýle. U nás se s nimi stal téměř zázrak! :-D
[3]:Z Vašíka jsem se také pokoušela udělat potápěče už jako miminko. Taky ho paní instruktorka párkrát organisovaně potopila, jenže ho to nějak neoslovilo a jak to pak vytušil (a to nebylo těžké, protože viděl že se topí ostatní mimča), chyt se mě za plavky jak cvičená opice. Kdybych ho chtěla zviklat, musela bych s ním sundat i ty plavky a i tak jsem je už měla na půl žerdi. :-?  8-O :-x Nebylo to lehké období... :-?

5 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 14. května 2012 v 21:46 | Reagovat

[4]: Potapěčské brýle mají , dostaly je na vlastní přání k Vánocům . Potopit se a plavat s brýlemi pod vodou jim problém nedělá dokonce udějí pár temp , ale jak mají dát hlavu nad hladinu , tak to prostě nejde . :-(

6 Čerf Čerf | Web | 14. května 2012 v 22:20 | Reagovat

Já jako zasloužilý neplavec se potápím taky dobře. Na hloubku mě ale nikdo nedostane. Ani omylem! :-)

7 Jobe Jobe | Web | 14. května 2012 v 23:45 | Reagovat

Taky plavu jako zednická lžíce. Na hloubku nemusím. Miluju Balaton, ujdu půl kilometru a pořád stačím :-)I když bývaly doby, kdy jsem plaval třeba deset bazénů. To je ale hodně dávná historie. A musel jsem plavat blízko rantlu, abych se v případě nouze dvěma tempama dostal do bezpečí.:-) :-D

8 Naďa Naďa | Web | 15. května 2012 v 9:55 | Reagovat

Já plavu styl paní radová, ale nejraději dělám s Natálkou spadla lžička do kafíčka. Letos je jí 6 a taky ještě neumí plavat, taky doufám, že se to letos zlomí.
A Vašík na to přijde sám a najednou začne plavat :-)

9 Jobe Jobe | Web | 15. května 2012 v 12:27 | Reagovat

[7]:Ještě to maličko rozvedu, ono to nevypadá moc věrohodně, že jsem plaval deset bazénů a dneska jen chodím po dně Balatonu. :-( Těch deset bazénů jsem ale fakt plaval. Kamarád dělal údržbáře v areálu bazénu na Petynce. Z domova jsem to měl tak 20 minut pěšky, nebo 3 min. busem, takže jsem tam byl denně i několikrát. Třeba ráno, než jsem šel do práce, po práci a pak ještě večer po zavíračce. To tam bylo nejlíp. Je úžasný, mít celý bazén jen pro sebe. Dali jsme si s kamarádem Buřtíkem deset bazénů, pak buřt s hořticí a pivko a pak ještě repete v bazénu. Byl to skvost, zlaté časy. Už je to naštěstí promlčené, kdyby po mně někdo chtěl doplatit vstupné, tak se prohnu. :D Vždycky jsem ale plaval blízko rantlu. Jako tak asi desetiletý jsem si to namířil u babičky na chatě s kamarádem napříč přes rybník. Někde uprostřed mi došel dech a já začal polykat andělíčky. Lidi se nemaj přemisťovat rychleji, než lítá jejich strážný anděl a to já rozhodně rychlejc neplaval. Když jsem se proměnil v zednickou lžíci, došlápnul jsem na starý potopený vor, (prkna a trámky připoutyný k sudům), když jsem stál na špičkách, měl jsem pusu nad hladinou. No a pak, protože se mi děsně klepala kolena, kamarád mne nějak odvlekl ke břehu. Od tý doby, jsem potřeboval mělkou vodu, nebo rantl na dosah. Nic na tom nezmění ani to, že třeba u Balatonu uplavu 2 kilometry, hezky od bóje k bóji. Pořád pod sebou prostě musím cítit ten starej potopenej vor, nebo mít blízko rantl. :-?

10 MirekČ MirekČ | Web | 19. května 2012 v 6:47 | Reagovat

Děti vodu milují a sem tam nějaké to napití je nemůže odradit!!! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.