O Berounce a porcelánu

30. června 2012 v 21:34 | Lucka |  Cesty
Když jsem v nedávném článku psala o dětech a o Testu přežití v souvislosti s nimi, tehdy mnohému čtenáři jistě došlo, že se jednalo o nadsázku a o pouhopouhou dětskou hru. Nicméně každá hra jednou skončí a na řadu přijde drsná realita. A to se právě stalo v týdnu minulém, kdy jsme naše dítka a psa kolektivně vytáhli na několik dní do lodí na Berounku.

Nedá se říct, že by se (vyjma psa Sama) plavily poprvé. V minulých létech jsme děti již několikrát zkusmo svezli v nafukovacím člunu, tehdy se však jednalo o velmi zkrácenou verzi celé akce (tzv. vodácké demo). Součástí loňské výpravy bylo seznámit dítka se základními pilíři vodácké encyklopedie aneb těžko na cvičišti, lehko na bojišti, přežije jen nejsilnější a strašpytle do pytle. K tomu třeba dodat, že domů jsme se vrátili všichni.

Letošní akce zahrnovala však důležitou změnu - Honzík s Ondrou se tentokrát jen tak nepovezou, nýbrž budou v pozici háčků pádlovat o sto šest. Honzík (v lodi s tatínkem) držel pádlo v ruce poprvé. Zato Ondra (posádka s tetou Helčou), který již načerpal pár znalostí z turistického oddílu Bobr, zasedl do lodi jako profík. Již po pár metrech si začal v kanoi stoupat a rozhlížet se, zatímco my, drsňáci, teprve vyvažovali loď a chytali na vodě balanc.

Já a strejda Milan jsme vezli Vašíka s Kačenkou, neboli porcelán. (Vašík měl sice k dispozici maličké pádlíčko, kterým cestou šťouchal do vody, za pádlování to však nejsem ochotna považovat ani ve snu.) Nad zvláštním názvem nepádlující posádky jsem si již párkrát bezvýsledně lámala hlavu. A proč se tomuto živému nákladu říká právě porcelán, to mi došlo právě letos.
Ono je to totiž tak, že kdybych si do lodi naložila starodávný (a cenný) servis po babičce a kdybych ty malované talíře a omáčníčky převážela mezi kameny od jezu k jezu, jela bych úplně stejným stylem, jako když jsem před pár dny vezla Vašíka s Kačenkou, tedy jela bych jako s hnojem. Kdo veze porcelán je brzda. Kdybychom pluli se strejdou sami, nelámala bych si hlavu nad každým proudíkem a šutříkem, neboť kdo se má vyklopit, vyklopí se. Jenže komu by se chtělo vymáchat porcelán?


Porcelán - Vašík, Kačka, Sam a králíček

Posádka A a posádka B

Cestování poslední týden před prázdninami má jednu obrovskou výhodu - nikde nikdo. Kempy jsme měli pro sebe, přilehlé hospůdky taky. Ovšem tyto restaurace jsme navštěvovali pouze pro zpestření (a taky abychom potěšili touto dobou nerentabilní majitele), neboť jsme si s sebou vezli proviantu jak pro regiment a tatínek se dostatečně zasloužil o to, aby byl kotlík stále plný. Děti měly nové ešusky a Ondra si ten svůj tak oblíbil, že si ho nesl i k jídlu do turistické restaurace.

Ondra: Vodácký čaj chutná nejlépe z ešusu.

Noci byly chladné, ovšem my máme teplé prádlo. Určitou nevýhodou by se mohlo zdáti být to, že my čtyři (Sama nepočítaje) disponujeme pouze třímístným stanem. Naštěstí tatínek to vyřešil za nás a sice tím, že spal (dobrovolně) u ohně pod širákem (no, ne tak docela - k dispozici měl kus igelitové plachty). Pejsek Sam po první noci venku ocenil toto tatínkovo ležení a další dny už nocoval výhradně u něj ve spacáku.
Na Horní Berounce v noci houkají sovy, kvákají žáby a békají srnci. Občas nad hlavou nocí cosi opeřeného proletí a v řece sem tam plácne ryba. Kdo má nevalné spaní a bujnou fantazii, užije si až až.

Noc...

...u Berounky

Zato když se vydaří ráno, je na co koukat. Stojí zato si kvůli tomu přivstat - a to není problém, protože okolní ptactvo řve jako o život již od velmi časného jitra. U vody je slastný klid, sluníčko pomalu vystupuje nad obzor a z řeky stoupá pára.

Ráno v 6.00 hodin...

...je řeka jak malovaná

Nakonec se ještě musím zmínit o teorii, která během naší výpravy zaznamenala značný otřes. Konkrétně se jedná o systém nejslabšího článku řetězu, který mám v oblibě odhadnout hned zpočátku a v následujících krocích si na tento slabý článek vždy dát obzvláště pozor. V případě naší výpravy jsem předpokládala, že tímto článkem bude naše posádka s porcelánem (a taky byla).
Jenže jak se ukázalo, výše uvedená teorie není stáloplatná a někdy se stane, že dokonce teorie přestane platit úplně. A když teorie selže, stane se, že tam, kde bez potíží proplujeme my s porcelánem i teta s Ondrou, rupne to úplně nejsilnější kolo řetězu - tedy tatínek s Honzíkem - a potopí loď pod jezíkem, kde je vody sotva po pás.

Ale konec dobrý, všechno dobré. Nakonec jsme všichni zdárně dopluli do Skyryjí, kde si děti koupily zaslouženou zmrzlinu. Však se na ni taky těšily!

Cílové foto
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ella Ella | Web | 1. července 2012 v 0:03 | Reagovat

Moc se mi libila vase cectovani po Berounce,udelali jste dobre ze jste jeli pred prazdninama alespon jste si to mohly v klidu uzit,ted uz to bude mnohem rusnejsi.Moc se mi na vasi ceste libilo. :-D

2 Lipetka Lipetka | Web | 1. července 2012 v 0:56 | Reagovat

Luci super :-D Hned bych taky vyrazila. Jen se obávám, že bych byla zařazena do skupiny porcelán :-D Jsem celkově nebezpečná sobě i okolí.

3 bretislav bretislav | Web | 1. července 2012 v 8:15 | Reagovat

Krásné téma, to bych hnedle.. jako porcelán jsem se jednou vyskytnul na Lužnici ve věku kolem třicítky, ale moc jsem si to neužil, často jsme loď táhli polovyschlým korytem. Berounku jsem poznal (v roli zadáka) až od Skryjí, spojeno s šachovou "exhibicí" a rekordem v pivech v hospůdce v Hlásné Třebáni. Roli porcelánu jsem vždycky vnímal taky zodpovědně, mou největší starostí zůstaly vždycky obavy o ztrátu brýlí v situacích, ke kterým zákonitě někde dochází, přičemž eskymácký obrat zůstal pro mne ve stadiu nepoznaném. O tom, že vaše výprava byla řádně nachystaná vůbec nepochybuju, svědčí o tom neobvyklý ponor lodi posádky "A". Tolik vody na horním toku mě překvapilo. Tož "Ahoj!" :-)

4 Veki Veki | Web | 1. července 2012 v 8:36 | Reagovat

Museli jste si to moc užít. Byla jsem minulý víkend na Sázavě a bylo tam spousta rodin s dětmi. A úplně nejlepší byl raft s šesti porcelány, jedním kapitánem a jedním háčkem. :-D A jezy byly skoro suché, šlajsny pro náš vodní tank jaksi nesjízdné, my jsme se museli skoro pořád vyloďovat a jezy chodit po svých a toto nadměrně křehké plavidlo se s tím nepáralo (a přeci jen měli menší ponor - nás 6 velikánů na raftu se vší bagáží) a kde to šlo, tam to lízli. No a my se trápili jak sejít jez a nenechat si proudem podrazit nohy

5 Jobe Jobe | Web | 1. července 2012 v 8:39 | Reagovat

"Ahóóój!!! :-)
No jo, tohle je prostě nádhera. Taky jsme letos chtěli smočit pádla, ale mému porcelánovi (o kterém jsem si naivně myslel, že z něj udělám háčka - motor lodi), nedali v kýženém termínu dovolenou. Zatím stále ještě řeším, jestli je to dobře nebo špatně. Na jednu stranu jsme ochuzeni o řadu skvělých zážitků a na straně druhé mne zase obtěžují myšlenky na to, že suchý porcelán, co ještě nevyjel, je nepochybně lepší, než utopený motor lodi. :-) :-D

6 mstajer mstajer | Web | 1. července 2012 v 13:59 | Reagovat

Každopádně opět úžasný zážitek. Jako dítě jsem byl o takováto dobrodružství ochuzen a těší mě, že moje děcka nebudou stejný případ jako já. Bylo to perné, leč poučné, ale děcka to zvládly na výbornou a příště to zvládnou ještě lépe.

7 Lucka Lucka | 3. července 2012 v 12:46 | Reagovat

[1]: Nejvíce to ocenily děti, neb jim tím vznikl týden prázdnin navíc. ;-)
[2]: Mám dojem, že nebezpečných se těmito místy pohybuje poměrně dost. Ale jak vidno, řeka stále teče svým stejným korytem, takže to asi ještě nebude tak zlé. :-)
[3]: Na horním toku bývá vody ještě dost. Navíc tentokrát voda teprve klesala, neboť díky dešťům minulého týdne bylo na březích vidět, že před pár dny byla o metr výš než je normál.
[4]:Všimli jsme si, že někteří se výškou hladiny netrápí vůbec, když rvou naložené lodě břichem po suchu. No...zřejmě nejsou jejich. :-?
[5]: Hm...se suchým porcelánem to bývá těžké. Ale nevěš hlavu, nejsi jediný, kdo to letos kvůli suchému porcelánu vzdal. :-D
[6]:Pořád si říkám, jakým úžasným nedopatřením nás tehdy rodičové na tu řeku prvně pustili... :-D

8 brabi brabi | Web | 4. července 2012 v 11:57 | Reagovat

Kdysi jsme mívali malého synka (1a1/2r)  nacpaného ve vestě ve špici lodě a jezdili s ním po přehradě. Teď vidím, není to nezodpovědnost, proutek se musí zavčas ohýbat a mládí se nezatěžuje zbytečným "co kdyby". :-D

9 Lucka Lucka | 4. července 2012 v 16:16 | Reagovat

[8]: Já myslím, že nezodpovědnost to není. Jen je třeba držet se základních pravidel bezpečnosti a nevrhat se do nesmyslů. A taky mít neustále oči na stopkách. :-D

10 Jezurka Jezurka | Web | 4. července 2012 v 17:16 | Reagovat

Určitě jste si to užili všichni! Na dětech je vidět, že jsou MOC spokojené! A to nádherné ráno! Škoda, že jsem nikdy nic takového neprožila! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.