Polepený lepič

23. července 2013 v 15:37 | Lucka |  A co mě nebaví
Máme starý bazén. Státní technickou kontrolou by už zřejmě neprošel, dokonce nám kdysi dávno jedna podivená paní z nejmenované specializované firmy řekla, že máme bazén na jedno použití. V průběhu jeho života jsme ho vystřídali bazénem jiným, ale ten vydržel dvě sezóny a odporoučel se. Takže jsme se k našemu starouchovi zase vrátili, protože je prostě nejlepší. Šroubky se mu viklají, zboku je trochu nakopnutý, no co se dá dělat.
Letos odešel jeho vestavěný filtr. Tušili jsme, že k tomu jednou dojde, i tak už pracoval dlouho přesčas. Nadešel slavnostní okamžik - našemu bazénu jsme koupili pískovou filtraci. Nad montáží deklarovanou na dvacet minut jsme strávili odpolene, neboť návodem se nikdo moc podrobně nezabýval. Se západem slunce filtrace fungovala. Spokojeně jsme si mnuli ruce a těšili se na ranní azůro.

Když jsme však natahovali přes bazén krycí plachtu, znenadání šlápl strejda do loužičky vody. Taková kalužinka, čůrek. Okamžitě všem došlo, že to mokro tam nevzniklo náhodou a že to nejspíš vyteklo odněkud z bazénu. Ta loužička je moje noční můra. V bazénu je 13 m3 vody. Když vám ta voda začne někudy prchat, máte problém. V mých představách je to cosi neřešitelného a frustrujícího, asi jako když děti neustále nekonečně kašlou nebo když po celou dobu dovolené nepřestane pršet. Je jisté, že pokud ta voda teče z bazénu, poteče tak dlouho, až zcela vyteče.
Loužička se stále zvětšovala a strejda skočil do plavek, aby zkusil najít příčinu katastrofy. Ve večerním šeru však byly jeho šance naprosto mizivé.

V noci jsem měla těžké spaní. Pořád jsem měla před očima tu vytékající vodu a poloprázdný bazén.
Bylo jasné, že ráno se žádné azůro nekoná.
Sakra!

Druhý den jsem šla na místo s těžkou hlavou. Bazén prázdný nebyl, ale voda znatelně ubyla a čůrek tekl tam kde včera. Jak jinak, zázrak se nekonal. Při bližším průzkumu závady se potvrdilo mé očekávání - ze svého místa na břehu nenajdu vůbec nic.
Bylo jasné, že pokud tomu všemu chci u přijít na kloub, budu muset pod vodu.

Naštěstí mám k tomuto účelu doma soupravu k mokrému lepení. Bohužel, ani tato souprava ještě není zárukou úspěchu. Podmínkou je totiž díru nejprve najít. Neplavce, kteří mají potíž se běžně udržet nad hladinou teď možná překvapím - pokud chcete opravovat dno bazénu, máte problém zcela opačný. Archimedův zákon je neúprosný a tělěso vašeho těla neustále pluje k hladině jako měchuřina (obzvlášť pokud se k tomu řádně nadechnete). Pomůckou může být těžký předmět - třeba lahev naplněná pískem, jenže s tou jste zase absolutně nepohybliví, trčíte pak na dně jako vrak Titaniku a nenajdete stejně nic.

Měla jsem štěstí. Jestli se to tak dá nazvat, protože díra byla opravdu pořádná, a tím pádem i nalezitelná. A pokud jsem výše psala, že je potíž setrvat jen tak delší chvilku u dna, představte si, že k tomu ještě držíte v obou rukách záplatu namazanou lepidlem. Navíc tato záplata se při styku s vodou vždy smotá do ruličky.
Bylo to náročné, ale podařilo se mi ji nakonec plácnout na správné místo a pár vteřin ji tam i přidržet. Vítězství! Loužička se začala zvolna ztrácet. Díra byla zalepená, ovšem k dokonalosti chybělo ještě přilepit okraje odstávající záplaty. To vyžaduje potopení se i s lepidlem v ruce a zamazání nedodělků. Při ponoření se hmota lepidla z tuby zvolna vytéká do prostoru bazénu a sráží se ve vodě do jakýchsi chuchvalců, které se vznášejí kolem potápěče. Trochu to připomíná stav beztíže. Průhledné obláčky se spojují, pak pomaličku stoupají vzhůru a na hladině tvoří plovoucí sliz.

Když bylo dílo hotové, oddychla jsem si. Sebrala jsem zbytky lepidla, které pluly u hladiny bazénu jako medůzy a spokojeně jsem odešla se osušit. Jen tak mimoděk jsem se dotkla svých vlasů a v první chvíli jsem měla pocit jakési čepice. Nebyl to jen pocit. Hlavou jsem totiž nevědomky sebrala z hladiny ten plovoucí sajrajt, takže mi na vlasech vznikl igelitový sáček. Byly dokonale zabalené. Kdybych chtěla svou hlavu poslat poštou, zbývalo by jen přidat na čelo štítek s adresou.
Panika!
Popadla jsem hřeben a rozčesala jsem to. Cucky zůstávaly na hřebenu. Naštěstí ještě nestihlo lepidlo pro mokré lepení zaschnout.
Vlasy mám teď zcela čisté, akorát vykazuje můj účes každé ráno jisté anomálie. Nazvala bych to tužidový fixační efekt. Na hlavě se mi samovolně vytvářejí podivné kreace, které úspěšně ničím vodou a fénem a přetvářím je v cosi kulturního. Dá to trochu práce, ale jde to.
Má to i své výhody.
Výsledkem je účes, který trvá a trvá a trvá...


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 23. července 2013 v 16:35 | Reagovat

Máš trvalou, to je jednou jasný. Musel to být děs - než se ukázalo, že s tím jde něco dělat!!! O_O  ;-)

2 bretislav bretislav | Web | 23. července 2013 v 16:51 | Reagovat

Protože s bazénama zkušenosti nemám, tápu. Technicky tak nějak. 13 m3 si představuju asi jako 3x4 m s dopočítatelnou hloubkou. Co ty šrouby spojujou? A že se nepozná zvenčí, kudy to teče? Neškodila by fotka!
S chuchvalcema problém nemám, připomnělo mi to vodu pod papírnou ve Větřní blahé paměti a k tomu drsnější vzpomínku, jak kamarádi v autobusu během školního výletu jednomu "vybranému" spolužákovi z prostoru na zavazadla nechali pozvolna na hlavu kapat nějaké tuze dobré lepidlo, od kterého mu později odpomohlo pouze ostřihání vlasů. Co tak výtečně lepilo, už nevím, ale bylo to tehdy hodně drsné.

3 bretislav bretislav | Web | 23. července 2013 v 16:52 | Reagovat

PS. Teď mě trklo - že ta díra byla ve dně? O_O

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. července 2013 v 19:48 | Reagovat

Zdá se, že tužidlo se opravdu tužilo :-) Pro mne jako neplavce jsou tvé problémy s potápěním šokem: Nemohu-li plavat ani se potápět, co mi vlastně zbývá?

5 Lipetka Lipetka | 23. července 2013 v 20:17 | Reagovat

Jsem vždycky věděla, že jsi šikovná holka, ale že jsi 2 v 1, to bych opravdu nečekala. Opravíš bazén a ještě vyrobíš nový účes.   Před pár lety byl můj otec na výběrovém řízení na správce aquaparku. Dostal se spolu s cca 12 do užšího kola. Pak padla otázka, zda umí zájemci plavat, protože je občas potřeba vyměnit osvětlení v bazénu. Odpadlo jich 9! Výběrovku vyhrál, ale řekl jim, že za ty prachy jim šaška non-stop dělat nebude. Nakonec přidali původnímu správci :-D

6 Jobe Jobe | 23. července 2013 v 21:30 | Reagovat

Všichni vynálezci to mají stejné.  Jen potíže, pžezíráni od okolí neustále doufají v zázrak. A tobě se ten zázrak stal. Příští sezónu bude hitem bazénová trvalá, tedy trvalá na celou sezónu a bazén jako dárek zdarma k tomu. A cena? Samozřejmě i pro Skota... :-P :-x

7 Lucka Lucka | 23. července 2013 v 22:06 | Reagovat

[1]: Přesně tak - nejhorší bylo to čekání do rána jestli tam zůstane nějaká voda a jestli tu ďouru vůbec najdu. Opačné scénáře jsou všechny děsivé. :-!
[2]: Bazén je stojící válec o průměru 4,5 metru a výšce 1,25 metru. A díra byla samozřejmě ve dně. :-D
[4]: Mám dojem, že nás kdysi učili, že těleso, které neplave na hladině ani se nepotápí ve vodě zkrátka PLOVE. :-D
[5]: V konkurzu na správce aquaparku neumí 9 účasníků z 12 plavat? O_O Mě už asi nic nepřekvapí. :-D
[6]: Za takový vynález pěkně děkuju! :-?  :-x

8 brabi brabi | 25. července 2013 v 9:45 | Reagovat

Účes který trvá, co by za to některá dala...;)) Kromě našich problémů jsi asi čtvrtá se známých, kdo měli potíže s bazénem, asi to patří k létu nebo co. Taky jsme opravovali, ale co to bylo proti kamarádce, kteří mají velký, drahý bazén za domem a nemohli najít, kde to teče. Firma z Prahy jim nabídla, že jim to přijedou kamerou zjistit za 20.000 Kč. ???

9 Lucka Lucka | 25. července 2013 v 10:06 | Reagovat

[8]: Tak to by mně asi pepka klepla! 8-O Místo kamery bych nejprve vyslala trpělivého potápěče z kruhu rodinného, ale to nejspíš zkusili. Letošní bazén je opravdu zakletý. Vždy, když natahujeme plachtu, kontroluju před napuštěním vody povrch pod ní centimetr po centimetru rukama. Teď při hledání díry jsem zjistila, že uprostřed dna leží pod plachtou veliká matka. Jak se tam dostala ví čert! :-?

10 bretislav bretislav | Web | 25. července 2013 v 14:09 | Reagovat

Technická (zase tápu): Jak se dá plazit pode dnem za matkou uprostřed? To se dá?  Příčný řez bazénem by v mé hlavě rozsvítil, ale vím, že tu nebude k mání, tak se ptám.

11 Lucka Lucka | 25. července 2013 v 16:25 | Reagovat

[10]: Data: Jsem já ve vodě. Pode mnou a vodou plachta. Pod plachtou dobře se rýsující šestihraná matka. Pod matkou hlína. Za stavu napuštěného bazénu se pode dnem za matkou doplazit nedá. Můžeme jen doufat, že to ta plachta do podzimu vydrží, matka skrz ní neprojde do bazénu a neocitne se tam, kde jsem v této chvíli já a voda. Bylo pochopeno? 8-)

12 bretislav bretislav | Web | 25. července 2013 v 20:12 | Reagovat

[11]: Díky! Už to přímo vidím, jako kdybych v bazénu taky byl. V tomhle horku jsem "průhlednost" plachty porovnával asi s průhledností pauzáku, na kterou jsem býval zvyklej. Ale že se ta matka do hlíny nezamáčkla, to mi je stejně divný. Asi moc tvrdá hlína.. (ale k tomu už vysvětlení netřeba). :-)

13 bretislav bretislav | Web | 14. září 2013 v 8:48 | Reagovat

Včera byl pátek třináctého, konec Tutanchamona se blíží a tady pořád nic, až je mi to divné. Taky smutné nějak. Když povodeň pisatelku neutopila, doufám, že ani voda v bazénu, ani kreace a cucky na hlavě nebo snad školní starosti paní vypravěčku roztodivných příběhů taky nevyřídily. Ani že nic horšího. Stýská se mi tu.

14 Radka Radka | 29. října 2013 v 12:31 | Reagovat

:-D  :-D ty jsi sikulka a talent na vsechno ;-)

15 clea clea | 16. prosince 2013 v 9:10 | Reagovat

Luckóóóó, halóóó VRAŤ SE!!!! ;-)

16 Lucka Lucka | 26. prosince 2013 v 20:19 | Reagovat

[15]:[13]: Už jsem tu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.